Představte si tichý, zasněžený les. Mráz zalézá pod nehty a vy se brodíte sněhem s taškou plnou zbytků z kuchyně, protože chcete pomoci hladovým očím, které vás sledují z povzdálí. Cítíte se jako zachránce. Co když vám ale řeknu, že ten rohlík, který jste právě položili na pařez, může pro srnku znamenat rozsudek smrti? Otázka,čím krmit srnky v zimě, není jen o dobré vůli, ale o biologii a odpovědnosti. Mnoho zvířat každoročně umírá v krutých bolestech právě proto, že je lidé „nakrmili“ něčím, co jejich trávicí trakt nedokáže zpracovat.
Pojďme se společně podívat na to, jak se stát skutečným ochráncem lesa, a ne nevědomým škůdcem. Ukážeme si, co do krmelce patří, co je absolutní tabu a jak funguje složité zažívání srnčí zvěře v období, kdy příroda spí.
Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek
Pečivo je jed:Nikdy nenoste do lesa chleba, rohlíky ani koláče. I malé množství může způsobit překyselení bachoru (acidózu), které vede k bolestivému úhynu zvířete.
Seno je základ:Nejlepší, co můžete přinést, je kvalitní seno (ideálně vojtěškové nebo jetelové) a letnina (sušené větvičky s listím), které v trávicím traktu fungují jako kamna.
Ovoce a zelenina s mírou:Jablka, mrkev nebo krmnou řepu srnky milují, ale musí být nakrájené na kousky a nesmí být plesnivé.
Sůl nad zlato:Solný liz je pro zvěř v zimě životně důležitý, protože jim dodává chybějící minerály a pomáhá jim trávit.
Spolupracujte s myslivci:Než vyrazíte s plnou taškou, zeptejte se místního mysliveckého spolku, kam krmení umístit, abyste zvěř nestahovali k silnicím.
Dobrý úmysl může znamenat rozsudek smrti
Je to paradox, který láme srdce. Člověk, který miluje zvířata, vyrazí do lesa s taškou tvrdého pečiva, protože „babička to tak dělala a kachnám to nevadí“. Jenže srnčí zvěř není kachna a její trávení funguje na zcela odlišném principu. Pokud srnka, která je zvyklá na chudou zimní stravu (okusování větviček), najednou sní velké množství sacharidů z pečiva, stane se v jejím těle katastrofa. Pečivo v bachoru začne kvasit mnohem rychleji, než je zdrávo.
Vzniká takzvaná acidóza. Představte si to, jako byste po týdenním půstu snědli naráz deset hamburgerů a zapili to octem. Vnitřní prostředí žaludku se drasticky okyselí, což zabije prospěšné bakterie, které zvíře potřebuje k trávení. Místo nich se přemnoží bakterie produkující kyselinu mléčnou a toxiny. Zvíře, které jste chtěli zachránit, pak umře v křečích na otravu krve a selhání orgánů, často s plným žaludkem toho, co jste mu přinesli.
Pečivo, ať už čerstvé nebo tvrdé, obsahuje obrovské množství zpracovaných sacharidů, soli a kvasnic, které jsou pro přežvýkavce naprosto nepřirozené. V zimě, kdy je aktivita bachorových mikroorganismů utlumená, působí pečivo jako časovaná nálož. Kromě acidózy hrozí i bobtnání. Rohlík v žaludku zvětší svůj objem a může zablokovat trávicí cesty.
Mnoho lidí se mylně domnívá, že když je pečivo tvrdé, je bezpečné. Není to pravda. Tvrdé pečivo se v bachoru rozpustí stejně jako čerstvé a způsobí stejné kvašení. Navíc často obsahuje spory plísní, které nejsou pouhým okem vidět, ale pro oslabený organismus srnky mohou být fatální. Toxiny z plísní napadají játra a ledviny, čímž zvíře pomalu tráví.
Acidóza není jen „bolení břicha“. Je to metabolický rozvrat. Srnka postižená acidózou ztrácí plachost, je apatická, má průjem a často se nechá chytit psem nebo srazit autem, protože už nemá sílu utéct. Myslivci často nacházejí uhynulé kusy, které mají bachor plný nestráveného pečiva nebo obilí.
Pokud tedy chcete skutečně pomoci, zapomeňte na zbytky od večeře. Lidská strava do lesa nepatří. Pokud nevíte, co přesně vzít, raději neberte nic, než abyste riskovali život zvířete, které chcete potěšit pohledem.
Zpomalený metabolismus: Jak funguje srnčí tělo v mrazech
Abychom pochopili, proč je krmení taková věda, musíme se podívat na biologii srnčí zvěře. Příroda je moudrá a vybavila tato zvířata mechanismem pro přežití zimy, který spočívá v úsporném režimu. Srnčí zvěř v zimě snižuje objem trávicího traktu a zpomaluje metabolismus. Je to podobné, jako když vy vypnete v domě topení v nevyužívaných místnostech, abyste ušetřili energii.
V tomto období je jejich trávicí trakt přizpůsoben na trávení vlákniny (seno, větvičky), která se tráví pomalu a při jejímž rozkladu vzniká teplo. Toto teplo zvíře zahřívá „zevnitř“. Pokud do tohoto úsporného systému vhodíte „bombu“ v podobě jádra (pšenice, kukuřice) nebo ovoce ve velkém množství, systém zkolabuje. Bakterie, které by to uměly strávit, v zimním bachoru prostě nejsou v dostatečném počtu.
Bezpečný jídelníček: Co do krmelce skutečně patří
Když už víme, co nedělat, pojďme se zaměřit na to, co je správné. Odpověď na otázku,čím krmit srnky v zimě, je vlastně prostá: tím, co se nejvíce blíží jejich přirozené stravě. Vaším cílem není zvířata vykrmit, ale pomoci jim přečkat dobu nouze.
Základem musí být objemové krmivo, tedy vláknina. Představte si vlákninu jako palivo do kamen. Hoří pomalu, stabilně a dlouho hřeje. Naproti tomu cukry (pečivo, ovoce) jsou jako benzín – rychle vzplanou, ale mohou kamna (bachor) roztrhat.
Absolutním králem zimního jídelníčku je kvalitní seno. Ne každé seno je ale stejné. Srnčí zvěř je vybíravá (v myslivecké mluvě se jim říká „okusovači“), takže obyčejnou luční trávu často nechají ladem. Mnohem lepší je seno z vojtěšky (tzv. „lučenka“) nebo jeteloviny. To obsahuje více bílkovin a minerálů a srnám více chutná.
Ještě lepší než seno je letnina. To jsou v létě nasušené větvičky maliníku, ostružiníku, dubu nebo lípy i s listím. Pro srnky je to delikatesa, která přesně kopíruje jejich přirozenou potřebu okusu. Pokud máte možnost v létě nasušit svazky maliníku, v zimě budete pro lesní zvěř hrdinou.
Dužnatá krmiva a ovoce
Jablka, hrušky, mrkev a krmná řepa jsou skvělým zdrojem vody a vitamínů. Je tu ale velké „ALE“. Musí se podávat s rozumem. Zvěř si na ně musí zvykat postupně. Nemůžete vysypat pytel jablek doprostřed lesa v lednu, pokud tam předtím nic nebylo.
Zásadní je úprava: Všechno ovoce a zeleninu je nutné nakrájet nebo nasekat. Celá jablka nebo velké kusy mrkve mohou uvíznout v jícnu a zvíře se udusí. Také pozor na mráz – zmrzlé dužnaté krmivo může způsobit vážné záněty trávicího traktu. Předkládejte jen tolik, co zvířata stihnou sníst, než to zmrzne na kost.
Sůl jako nezbytný doplněk
Možná vás to překvapí, ale sůl je pro zvěř v zimě magnetem. V přírodě je zdrojů soli málo. Kamenná sůl (kusová) nebo speciální solné pasty pomáhají zvířatům doplňovat chlór a sodík, které jsou nezbytné pro správné fungování nervové soustavy a trávení. Solný liz by měl být umístěn ideálně na pařezu nebo ve speciálním korýtku, aby se sůl nevsakovala přímo do hlíny, kde by ji zvěř musela „vylizovat“ i s blátem a parazity.
Opatrně s obilovinami: Pouze oves
Zatímco pšenice nebo ječmen jsou pro srnčí zvěř rizikové kvůli vysokému obsahu lepku a rychlému kvašení, oves je výjimkou. Díky svému tvaru a složení (obsahuje hodně vlákniny v obalech zrna) je pro srnčí trávení bezpečnější a dietetický. I tak ale platí – oves je jen doplněk, nikoliv hlavní chod. Měl by se podávat až v době, kdy má zvěř dostatek sena.
Kam potravu dávat a kam raději ne
Nestačí vědět co, musíte vědět i kam. Sypat krmení jen tak na zem, kde zplesniví nebo se smíchá s výkaly, je kontraproduktivní. Pokud nemáte přístup do krmelce (který patří myslivcům), hledejte přirozená suchá místa, například pod hustými smrky, kde je méně sněhu.
Zásadním pravidlem je bezpečnost. Nikdy nekrmte zvířata v blízkosti silnic a železničních tratí. Zvěř za potravou migruje a pokud ji naučíte chodit k silnici, dříve nebo později dojde ke srážce. Ohrožujete tím nejen zvířata, ale i řidiče. Krmné místo by mělo být v klidové zóně lesa, daleko od lidského ruchu.
Přikrmování není jednorázová vánoční akce. Je to závazek. Zvěř si na krmné místo zvykne a bude se k němu vracet. Pokud začnete krmit, musíte pokračovat pravidelně až do jara. Nejhorší, co můžete udělat, je nalákat zvířata na jedno místo a pak v únoru, kdy je největší mráz, přestat chodit. Zvířata zbytečně vydají energii na cestu k prázdnému krmelci a mohou uhynout vyčerpáním.
S přikrmováním se obvykle začíná už na podzim, aby si bachorová mikroflóra zvykla na změnu stravy, a končí se až s příchodem prvního jarního zeleného krmení.
Legislativa a spolupráce s myslivci
Možná máte pocit, že les je všech a krmit si tam můžete, jak chcete. Z právního hlediska je však péče o zvěř svěřena uživatelům honitby, tedy myslivcům. Zákon o myslivosti jim ukládá povinnost pečovat o zvěř v době nouze.
Nejlepším krokem, který můžete udělat, je kontaktovat místní myslivecké sdružení. Zeptejte se jich: „Mám doma pytel jablek a sušené maliní, kam to mohu donést?“ Často budou rádi, že jim pomůžete, a ukážou vám konkrétní krmelec, o který se můžete starat. Tím se vyhnete konfliktům a budete mít jistotu, že vaše pomoc padne na úrodnou půdu. Spolupráce je vždy lepší než partyzánské akce, které mohou nevědomky ublížit.
Závěr
Péče o lesní zvěř v zimě je krásným projevem lidskosti a respektu k přírodě. Ale jako v mnoha jiných oblastech, i zde platí, že láska musí jít ruku v ruce se znalostmi. Nyní už víte, že jeden suchý rohlík může napáchat více škody než užitku, a že náruč sena zahřeje srnku lépe než cokoliv jiného.
Až příště půjdete zimním lesem, dívejte se kolem sebe. Možná neuvidíte zvířata přímo, ale ucítíte tu tichou přítomnost života, který bojuje o přežití. A bude vás hřát vědomí, že pokud se rozhodnete pomoci, uděláte to správně. Nechte rohlíky doma a vezměte raději seno nebo jablka. Les vám za to poděkuje.
Často kladené otázky
Co mám dělat, když najdu srnku, která se chová krotce a nebojí se lidí?
Takové zvíře je pravděpodobně otrávené řepkou nebo trpí acidózou. Otrava řepkou může způsobit slepotu a ztrátu plachosti. K takovému zvířeti se nepřibližujte, nestresujte ho a okamžitě kontaktujte místní myslivce, kteří situaci vyřeší. Záchrana je v tomto stádiu bohužel často nemožná.
Mohu dávat srnkám slupky od brambor nebo citrusy?
Ne, citrusy do lesa vůbec nepatří, jsou pro naši zvěř exotické a mohou dráždit trávení. Syrové bramborové slupky jsou těžko stravitelné a obsahují solanin. Vařené brambory bez soli jsou přijatelné v malém množství, ale raději se držte jablek a mrkve.
Proč je řepka pro srnky nebezpečná, když ji jedí samy na poli?
Řepka je v zimě často jediná zelená (šťavnatá) potrava na polích. Srnky ji jedí z nouze. Řepka však obsahuje látky, které způsobují chudokrevnost a poškozují nervovou soustavu (tzv. „řepkové šílenství“). Navíc má málo vlákniny, což vede k trávicím potížím. Je to pro ně sladká, ale toxická past.
Je vhodné krmit kaštany a žaludy?
Ano, ale s mírou. Kaštany a žaludy jsou jadrné krmivo bohaté na energii. Musí se podávat jen jako doplněk k senu. Ve velkém množství mohou kaštany obsahovat saponiny, které dráždí trávicí trakt. Nikdy je nedávejte do korýtek, ale házejte je na zem pod krmelec.
Může se dávat zvířatům vánoční cukroví, které zbylo?
Rozhodně ne! Cukroví je plné cukru, tuku, čokolády a mouky. Pro srnčí zvěř je to vysoce toxická směs, která téměř jistě způsobí vážné zdravotní problémy nebo smrt. Cukroví patří do vašeho břicha, ne do krmelce.
Potřebujeme Váš souhlas k využití jednotlivých cookies, abychom Vám mimo jiné mohli ukazovat informace týkající se Vašich zájmů. Souhlas udělíte kliknutím na „Souhlasím“.
