Nevíte, co přesně znamená pojem spárkatá zvěř? Nejste sami. Spárkatá zvěř je termín označující zvířata s charakteristickými kopyty tzv. spárky. O spárkatou zvěř se starají myslivci, kteří regulují jejich populaci. Pojďme se podívat, jaká zvířata mezi spárkatou zvěř patří, jaký mají význam a proč bychom je měli respektovat.

Definice spárkaté zvěře

V Česku se termín spárkatá zvěř používá hlavně v kontextu myslivosti. Spárkatá zvěř označuje všechny druhy zvířat, které mají spárky. Spárky jsou rohovité útvary na koncích prstů typické pro sudokopytníky. Jde o pevné a tvrdé části kopyt chránící konce prstů a pomáhající zvířatům pohybovat se v různorodém terénu, například na měkké půdě, v lese nebo na skalnatých plochách.

Význam spárkaté zvěře

Spárkatá zvěř hraje v přírodě i lidské společnosti mnoho důležitých rolí. Jsou to přirození „krajinotvůrci“, kteří spásají trávu, okusují mladé stromky a pomáhají udržovat rovnováhu v ekosystémech. Například jelen a srnec udržují lesní porost v takovém stavu, který vyhovuje dalším druhům zvířat i rostlin. Mufloni a divoká prasata se zase ryjí v půdě, což přispívá ke klíčení rostlin.

Podle dat Českého statistického úřadu a mysliveckých sdružení se populace spárkaté zvěře v ČR stabilně zvyšuje. Například populace prasat divokých vzrostla za poslední dekádu o více než 20 %, což má vliv na lesní ekosystémy i na zemědělce, kteří se s nimi často potýkají jako se škůdci.co je spárkatá zvěř

Proč je důležitá regulace?

Z důvodu absence přirozených predátorů (vlků nebo rysů), může populace spárkaté zvěře rychle přerůst únosnou mez. Myslivci proto musí počet těchto zvířat regulovat. Je to důležité nejen pro ochranu lesních ekosystémů, ale také pro ochranu zemědělské půdy před škodami, které by mohla přemnožená stáda způsobit.

Co patří do spárkaté zvěře?

Mezi spárkatou zvěř patří celá řada zvířat, která pravděpodobně znáte a možná jste je už někdy zahlédli na procházce lesem nebo na poli. Níže najdete přehled nejznámějších druhů.

Jelen evropský (Cervus elaphus)

Jeleni jsou jedním z největších druhů spárkaté zvěře v Evropě. V České republice patří mezi nejdůležitější obyvatele našich lesů. Najdeme je hlavně ve větších lesích, například na Šumavě, v Jeseníkách nebo Beskydech, kde mají dostatek prostoru a klidu. Jeleni se často pohybují v menších stádech, která vede zkušený samec. Během podzimu se pak z lesů ozývá jejich typické troubení, což je znak toho, že začíná období říje.

Jeleni mají velmi výrazný životní cyklus. Samci si budují svou dominanci pomocí majestátního paroží, které může vážit i několik kilogramů. Paroží jeleni každoročně shazují, ale na jaře jim dorůstá znovu, což vyžaduje obrovské množství energie a živin. Je to nejen symbol síly, ale také zdraví a vitality jelena. Jeleni se živí trávou, listím, pupeny, kůrou stromů a lesními plody. V zimě často okusují mladé stromky a keře.jelen evropský

Doporučené krmivo: K doplnění minerálů a vitamínů je vhodné používat granulovaná doplňková krmiva. Premin směs MYSLIVECKÁ je určena pro srnčí, jelení a dančí zvěř. Pro jeleny se hodí také Premin MINERÁLNÍ GRANULE – parohatá zvěř, které jsme vytvořili na základě požadavků myslivců.

Srnec obecný (Capreolus capreolus)

Mezi nejběžnější druh spárkaté zvěře v Česku patří i srnec obecný. Tito malí přežvýkavci se pohybují v lesích, na polích, i v blízkosti lidských sídel, kde hledají potravu a úkryt. Srnci jsou plachá zvířata. Vybírají si území s dostatečným úkrytem a zároveň s přístupem k pastvinám a mladým stromkům, které okusují. Nejčastěji je můžeme zahlédnout brzy ráno nebo večer, kdy se vydávají na pastvu.

Srnčí zvěř vydává „štěkavý“ zvuk, který je slyšet hlavně v období říje. Ta probíhá v letních měsících, obvykle v červenci a srpnu. Specifický zvuk slouží k zastrašení potenciálních konkurentů a k přivolání samic. Říje srnčí zvěře je fascinující proces. Srnci běhají za srnami a „kreslí“ v trávě typické milostné kruhy.

Srnci se živí bylinami, trávou, listím, mladými výhonky a zemědělskými plodinami. V zimě konzumují kůru a větvičky.srnec obecný

Doporučené krmivo: Srnčí zvěři je dobré podávat minerální krmiva. Premin SLANISKO II obsahuje minerály důležité pro rozvoj kostry a paroží. Jako doplňkové krmivo zvolte Premin směs MYSLIVECKÁ.

Daněk evropský (Dama dama)

Daněk evropský je velmi přizpůsobivé zvíře, které potkáte v různých částech České republiky. Obvykle žije ve smíšených lesích, kde má dostatek potravy a úkryt. Na loukách nebo okrajích lesů daňci rádi hledají potravu.

Daněk evropský je býložravec. Na jaře a v létě se živí čerstvou trávou a listím. Na podzim vyhledává žaludy, kaštany a další plody. V zimě okusuje kůru stromů a mladé stromky.

TIP: Čím krmit daňky, abyste jim neublížili

daněk evropský

Doporučené krmivo: Pro dančí zvěř se hodí granulovaná doplňková krmiva jako je Premin směs MYSLIVECKÁ. Pro doplnění minerálů doporučujeme podávat Premin MINERÁLNÍ GRANULE – parohatá zvěř.

Muflon (Ovis musimon)

Muflony potkáte hlavně v hornatých oblastech – Krkonoších, Jeseníkách nebo Beskydech. Na skalnatých stráních se mufloni cítí v bezpečí. Česká příroda jim nabízí ideální podmínky, a proto se jejich populace v posledních letech rozrůstá.

Mufloni jsou býložravci a jejich jídelníček se skládá převážně z trávy, bylin, listí a kůry stromů. Jsou schopni spásat i tvrdší rostliny a keře, což jim umožňuje přežít i v náročných horských podmínkách. V zimě okusují kůru stromů a keře, aby získali potřebné živiny. Lidé často krmí muflony chlebem nebo jiným pečivem. To jim ale může způsobit vážné zdravotní problémy, protože mufloni nezvládnou takovou potravu strávit.muflon

Doporučené krmivo: Pokud se rozhodnete muflonům přilepšit, je důležité volit pouze krmivo, které je pro ně vhodné. Všechny důležité živiny potřebné pro jejich zdraví obsahuje Premin směs MUFLON. K doplnění minerálů doporučujeme Premin MINERÁLNÍ GRANULE – dutorohá zvěř, které muflonům pomůže udržet se v dobré kondici v náročných zimních měsících.

Prase divoké (Sus scrofa)

Prase divoké najdeme téměř po celé České republice. Tato zvířata se dokážou rychle adaptovat na různé podmínky, od nížin až po horské oblasti. Nejbezpečněji se cítí v hustých lesích, ale stále častěji se přibližují k lidským sídlům, kde hledají snadno dostupnou potravu.

Divoká prasata patří mezi všežravce, takže jejich jídelníček je velmi pestrý. Konzumují kořínky, hlízy, ovoce, hmyz, malé obratlovce a různé zemědělské plodiny, které najdou na polích. V létě se živí různými lesními plody, v zimě si poradí i s tvrdšími rostlinami nebo kořeny, které najdou pod sněhem.prase divoké

Doporučené krmivo: Divoká prasata krmte směsí bohatou na bílkoviny a energii. Premin směs BÍLKOVINNÁ obsahuje všechny důležité živiny a pomáhá prasatům udržet se v dobré kondici.

Jak se ke spárkaté zvěři chovat?

Musíme si uvědomit, že spárkatá zvěř je divoká a měla by zůstat součástí volné přírody. Krmení volně žijící zvěře může být sice zábavné, ale zvířata to může vést k závislosti na člověku. V případě, že jim lidé podají nevhodnou potravu, mohou jim způsobit zdravotní problémy. Pokud se vydáte na procházku do lesa a spárkatou zvěř uvidíte, zachovejte klid a nekrmte je. Krmení nechte na myslivcích.

TIP: Co by měly obsahovat krmné směsi pro spárkatou zvěř?

Často kladené dotazy

Co je spárkatá zvěř?

Spárkatá zvěř je skupina volně žijících zvířat, která má na končetinách spárky, což jsou rohovité útvary na prstech. Do této kategorie patří například jelen, srnec, prase divoké, daněk, muflon nebo los.

Co to jsou spárky?

Spárky jsou rohovité útvary, které má spárkatá zvěř na koncích prstů. Slouží k ochraně prstů, zajišťují zvířatům stabilitu a umožňují jim pohybovat se v různorodém terénu.

Co znamená spárkatá?

Slovo spárkatá odkazuje na přítomnost spárků, což jsou charakteristické rohovité části kopyt. Tento termín se používá k označení sudokopytníků, kteří mají kopyta zakončená spárky.

Jaká zvířata patří mezi spárkatou zvěř?

Mezi spárkatou zvěř patří jelen, srnec, prase divoké, daněk, muflon, los nebo zubr. Tato zvířata jsou součástí přírody a hrají důležitou roli v lesních ekosystémech.

Zdroje

HOBBS, N. Thompson. Modification of ecosystems by ungulates. The Journal of Wildlife Management, 1996, 695-713.

APOLLONIO, Marco; ANDERSEN, Reidar; PUTMAN, Rory (ed.). European ungulates and their management in the 21st century. Cambridge University Press, 2010.

WHITTOW, G. Causey. Ungulates. In: Mammals. Academic Press, 1971. p. 191-281.

PARKER, Katherine L.; BARBOZA, Perry S.; GILLINGHAM, Michael P. Nutrition integrates environmental responses of ungulates. Functional ecology, 2009, 23.1: 57-69.