Jak v dnešní době probíhá dojení krav a co obnáší?

Kráva je fascinující zvíře a produkce mléka představuje skutečný biologický zázrak. To, co nakonec obohacuje náš stůl v podobě čerstvého mléka, lahodných sýrů či jogurtů, je výsledkem dokonalé harmonie mezi přírodou, špičkovou moderní péčí a každodenní poctivou prací chovatelů. Dojení krav dnes už dávno není jen mechanickou rutinou. Jde o vysoce odborný proces, ve kterém hraje hlavní roli absolutní pohoda zvířete, jeho zdraví a precizně vyvážená výživa. Pojďme se společně podívat na to, jak přesně probíhá dojení krav a proč s jistotou tvrdíme, že zdravé a spokojené stádo začíná už u kvalitního krmiva.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Kráva potřebuje klid: Mléko neteče samo od sebe gravitací. Musí se spustit hormonálně. Stres, hluk a neklid vyplaví adrenalin, který tento proces okamžitě zablokuje.
• Mlezivo je základ: Tele se rodí bez imunity. Do 24 hodin musí vypít mlezivo v objemu 10 % své váhy, protože schopnost střeva vstřebávat protilátky rychle klesá.
• Hygiena je nezbytnost: Čisté struky a oddojení prvních střiků jsou nutností pro včasné odhalení zánětů (mastitid).
• Imunita rozhoduje: Pokud krávě chybí minerály (hlavně selen a vitamín E), její tělo se nedokáže bránit infekcím, které vstupují přes strukový kanálek.

Alchymie spouštění mléka 

Dojení krav není o tom, že mléko z krávy „vytáhnete“ podtlakem. Kráva vám ho musí dát. Mléko se tvoří v miniaturních sklípcích (alveolách) hluboko ve vemeni. Aby se uvolnilo dolů do struků, musí se vyplavit hormon oxytocin. 

Hladina tohoto hormonu zůstává ideální pouze 7 až 10 minut. Jakékoliv vnější rušivé elementy, ať už jde o hluk, křik personálu nebo pouhé uklouznutí zvířete, spustí obrannou reakci v podobě adrenalinu. Ten okamžitě stáhne cévy a průtok mléka zcela zastaví. Právě proto je klidný přístup a perfektní welfare stáda základním předpokladem úspěchu.

TIP: Kdy začne kráva dojit a jak ji správně krmit?

Historie dojení: Od neolitu až po moderní technologie

Získávání mléka provází lidstvo již od mladší doby kamenné. Zpočátku se využívala pouhá stimulace vemene a ruční techniky, o kterých najdeme zmínky i ve staré etnografické literatuře. 

Zásadní obrat nastal v průběhu 19. století s příchodem prvních podtlakových systémů. Dnes se v moderních chovech uplatňují špičkové dojicí roboty, které respektují biologické potřeby krav a celý proces zkracují na pouhých 5 až 7 minut. Ruční dojení, které vyžadovalo spoustu času, zkušeností a spočívalo v jemném stahování struků (nikoliv v agresivním mačkání dvěma prsty), dnes najdeme už jen v malých hospodářstvích.

Jak probíhá dojení krav krok za krokem

Zatímco v klasické dojírně řídí celý proces člověk, v moderních velkochovech vybavených dojicími roboty převzala tuto rutinu špičková technologie. Principy fyziologie a hygieny zůstávají stejné, ale provedení je zcela automatizované, mimořádně přesné a pro zvíře maximálně stresuprosté. Jak probíhá dojení krav pomocí robota?

1. Dobrovolný příchod a přesná identifikace

V běžném velkochovu už se krávy neženou do dojírny v přesném pořadí (prvotelky první, nemocné nakonec). Kráva k robotovi přichází zcela dobrovolně – motivuje ji tlak plného vemene a také porce lahodného jadrného krmiva, kterou dostane. Jakmile vejde do boxu, robot si přes čip na obojku (nebo v uchu) okamžitě načte její identitu. Přesně ví, kolik dává mléka, jakou má mít krmnou dávku a kde přesně má umístěné struky.

2. Robotická očista a stimulace

Místo dojiče s papírovou utěrkou nastupuje technika. Robotické rameno vybavené rotujícími kartáči (nebo speciálním mycím násadcem) struky důkladně omyje teplou vodou a dezinfekcí. Tyto kartáče zároveň vemeno příjemně masírují. Tím dojde k dokonalé stimulaci a mozek krávy začne okamžitě vyplavovat hormon oxytocin potřebný ke spuštění mléka.

3. Optické senzory

Robot první střiky odsaje do speciální oddělené nádobky a mléko okamžitě analyzuje pomocí laserů a senzorů. Měří jeho elektrickou vodivost, barvu, teplotu a viskozitu (hustotu). Pokud senzory odhalí zvýšený počet somatických buněk, krev nebo vločky (blížící se zánět), robot toto mléko automaticky separuje do odpadu nebo oddělené konve, aby nekontaminovalo hlavní tank.

4. Laserové nasazení a chytré dojení krav

Pomocí 3D kamer a laserového zaměřování nasadí robotické rameno dojicí násadce na struky s milimetrovou přesností, a to přesně v optimálním čase (do 60–90 vteřin od stimulace). Obrovskou výhodou robota je tzv. čtvrťové dojení. Zatímco klasický stroj dojí celé vemeno najednou, robot měří průtok mléka z každého struku zvlášť. Jakmile je jedna čtvrť vemene prázdná, robot z ní násadec šetrně sejme. Zabrání tak předojování naprázdno a poškozování (rohovatění) struků. Tlaky i pulzace si robot neustále upravuje podle aktuálního toku mléka.

5. Automatický postdip a okamžitá sanitace stroje

Jakmile dojení krav skončí a robot sejme všechny násadce, rameno struky automaticky postříká ochranným dezinfekčním sprejem (postdipem), který kanálek uzavře a chrání jej před bakteriemi z vnějšího prostředí. Kráva odchází spokojeně zpět do stáda. Ještě než ale do boxu vejde další dojnice, robot provede automatický proplach dojicích násadců horkou párou nebo dezinfekcí. Pokud předtím dojil krávu s mastitidou, proplach je o to důkladnější, čímž se stoprocentně zamezí přenosu infekce z krávy na krávu.

Životní cyklus dojnice a zrození nového života

Aby u skotu odstartovala produkce mléka, musí mu předcházet březost trvající průměrně 285 dní. K první inseminaci mladých jalovic dochází ve chvíli, kdy dosáhnou optimální tělesné kondice a váhy kolem 425 kg. Obnova laktace se pak zajišťuje další inseminací, která probíhá obvykle mezi 60. a 90. dnem od posledního porodu.

Standardně se rodí vždy jedno telátko. Vícečetné porody (dvojčata či trojčata) tvoří pouhá 1 až 2 % případů. I když se krávy mohou dožít až 20 let a biologicky zvládnou odchovat 5 až 10 mláďat, v našich produktivních chovech se průměrně dosahuje 2,3 až 2,6 mimořádně silných laktací. Právě druhá a třetí laktace představují pro farmáře absolutní výkonnostní vrchol.

TIP: Nabídněte kravám vápník z přírodních zdrojů, který se hodí jako doplněk do krmných směsí i k samostatnému podávání.

Kolik mléka kráva vyprodukuje?

Délka normované laktace činí 305 dní. Po jejím uplynutí se zvířeti dopřeje přibližně 60denní odpočinek, tzv. období stání na sucho, kdy se vemeno regeneruje a připravuje na další porod. Absolutního vrcholu produkce dosahují dojnice mezi 50. a 60. dnem od otelení, kdy některé krávy zvládnou nadojit neuvěřitelných 50 až 70 litrů za jediný den.

Celkové roční výsledky se liší podle genetiky plemene:

• Český strakatý skot: Běžně produkuje kolem 11 000 litrů za laktační období.
• Holštýnský skot: Rekordmanky přesahují hranici 15 000 litrů.

V tradičních systémech se k dojení přistupuje dvakrát či třikrát denně. Pokud jsou ve stáji instalováni dojicí roboti, krávy k nim docházejí dobrovolně a mnohem častěji. Láká je nejen lahodné jadrné krmivo, ale i příjemná úleva od tlaku ve vemeni. Technologie přitom bedlivě hlídá kvalitu mléka, například skrze měření jeho viskozity.

TIP: Kolik dojí kráva mléka a jaké jsou rekordy?

Výživa a voda jako základní stavební kameny

Bez pořádného pitného režimu by žádné mléko nevzniklo. Na produkci jednoho litru spotřebuje dojnice 3 až 4 litry vody. Její každodenní žízeň se tak pohybuje mezi 100 a 150 litry, během letních veder dokonce atakuje dvěstělitrovou hranici. Část potřebné tekutiny ovšem získává přímo z krmiva, protože kompletní směsná krmná dávka (tzv. TMR) se skládá zhruba ze 45 % ze sušiny a zbytek tvoří voda.

Složení potravy musí být naprosto perfektní. Pokud zvíře přijme málo strukturní vlákniny a naopak příliš mnoho koncentrovaného jadrného krmiva, hrozí rozvoj takzvané acidózy bachoru. Toto nebezpečné překyselení trávení na sebe upozorní silnými průjmy a dokonce zdravotními problémy s končetinami.

TIP: Hledáte kvalitní doplňky stravy pro krávy? Zkuste Premin Masný skot s vitamíny, aby vaše krávy byly fit.

Kvalitní mléko začíná u silné imunity a kvalitního krmiva

Spoléhat se při zánětech vemene (mastitidách) až na drahá antibiotika je chyba, která se farmářům prodraží. Mnohem chytřejší je zánětům předcházet. Základem je podpora vrozené imunity zvířete, díky které si bílé krvinky s patogeny poradí dřív, než infekce vůbec propukne. A protože imunita sídlí ve zdravém trávení, správná a cílená suplementace je naprostou nutností.

Krávy v Česku potřebují selen

Česká republika má jeden zásadní geologický problém – naše půda je extrémně chudá na selen, a tím pádem chybí i v základním krmivu. Minerální směsi Premin pro skot proto dodávají prvotřídní organický selen v kombinaci s vitamínem E. Tato silná dvojice spolehlivě zpevňuje buněčnou imunitu a prokazatelně snižuje počet somatických buněk v mléce. Zinek se zase postará o pevnou a pružnou kůži struku bez mikroprasklin, které by jinak sloužily jako vstupní brána pro nebezpečné bakterie.

TIP: Výborným pomocníkem jsou produkty české značky Premin, které zohledňují výživu krav u nás v Česku. Premin Masný skot nebo melasované minerální lizy jsou vyvinuté přesně pro české chovy.

Rehydratace po otelení

Začátek laktace je pro organismus obrovským energetickým i fyzickým šokem. Často se objevuje i přirozený otok vemene (který brzy ustoupí po jemné masáži a nanesení chladivého krému). Aby zvíře nepadlo do ketózy a energetického deficitu, podává se bezprostředně po porodu Rumík Instant. Tento rehydratační nápoj krávu okamžitě zavodní, doplní chybějící energii a díky obsaženým živým kvasinkám dokonale nastartuje trávicí trakt pro nadcházející náročné období.

TIP: Proč má kráva 4 žaludky a jak každý z nich funguje

Často kladené otázky (FAQ) 

Je dojení pro krávu bolestivé?
Vůbec ne. Správně naladěný dojicí stroj zvířeti žádnou bolest nezpůsobuje. Vzhledem k tomu, že plné vemeno představuje značnou zátěž, je uvolnění mléka naopak spojeno s příjemnou úlevou. Krávy tak často navštěvují automatické roboty zcela dobrovolně a rády.

K čemu slouží tmavý hrnek na začátku dojení?
Odstříknutí do nádobky s černým pozadím funguje jako rychlý zdravotní test. Dojič na něm okamžitě zaznamená jakékoliv neobvyklé částice, jako jsou vločky, shluky či změna barvy, a může ihned reagovat na hrozící mastitidu. Zároveň se tímto krokem bezpečně odstraní bakteriemi nejvíce zatížené mléko z ústí struku.

Jaký význam má používání přípravku po sejmutí stroje (postdipu)?
Po dokončení procesu potřebuje svalový svěrač struku ještě přibližně 30 minut na úplné stažení. Okamžité namočení do dezinfekční lázně vytvoří na kůži bariéru, přes kterou se případné nečistoty z prostředí nedostanou dovnitř vemene.

Jaké nastavení podtlaku je pro zvíře optimální?
Aby byla tkáň co nejlépe chráněna, musí být technologie přesně seřízena na jemný podtlak 40 až 50 kPa. Střídání fáze sání a uvolňování by mělo probíhat v ideálním poměru 60:40.

Proč je důležité krávu zcela vydojit?
Zůstane-li uvnitř takzvané zbytkové mléko, mozek zvířete to vyhodnotí jako signál ke snížení produkce. Tato tekutina se mimochodem vyznačuje obrovskou tučností (nezřídka atakující hranici 10 %). Nedostatečné vyprázdnění také vytváří živnou půdu pro množení škodlivých bakterií. K uvolnění se výjimečně musí sáhnout i po injekci oxytocinu.

Kolik litrů vyprodukuje běžná dojnice?
Naše stáda u holštýnského skotu vykazují průměrné výsledky od 20,5 do 26 litrů na jeden den. V oblastech s velmi vysokou intenzitou chovu, ke kterým patří například Izrael nebo USA, není výjimkou překračování hranice 30 až 40 litrů u jednoho zvířete za den.

Kolik životních cyklů s telaty běžně kráva absolvuje?
Ačkoliv má tělo biologické předpoklady bez potíží zvládnout zrození i více než 5 až 10 mláďat v horizontu mnoha let, z čistě produktivního hlediska se zvířata v moderních chovech uplatňují nejlépe po dobu 3 až 4 vynikajících laktací. Březost se následně obnovuje v intervalu 2 až 3 měsíců po posledním porodu, nejčastěji se rodí jeden potomek a podíl vícečetných vrhů nepřevyšuje 1 až 2 procenta.

Co to znamená, když mluvíme o OAD dojení?
Jde o zkratku pocházející z anglického spojení „Once a Day“, což označuje frekvenci získávání mléka pouze jednou za 24 hodin. Tento systém, ač snižuje produkci zhruba o dvacet procent, dopřává zvířatům větší komfort, snižuje mechanické namáhání kloubů a zvedá reprodukční výsledky.

Lze zjistit nemoc podle množství somatických buněk?
Ano. Somatické buňky, což jsou odloupané tkáňové buňky a především bílé krvinky, slouží jako dokonalý barometr zdravotního stavu. Jejich skokový nárůst signalizuje obrannou reakci vemene. Pro prémiové dodávky mléka je nutné splnit striktní normu, která povoluje nejvýše 400 000 buněk v jednom mililitru suroviny.

Je pravdou, že edém vemene značí zánět?
Ne nutně. Přítomnost otoku neboli edému těsně po zrození telete je naprosto normální a přirozená tělesná reakce. Postupně mizí sám od sebe a pomoci může i chladivý krém spojený s citlivou masáží.

Může strava přímo zhoršit chuť mléka?
Ačkoliv běžné minerály senzorické vlastnosti mléka nezhoršují, chyby v dietě ano. Jestliže krmná dávka nepokrývá energetické potřeby dojnice, dochází k uvolňování vnitřních tukových zásob a rozvoji takzvané ketózy. Do krevního oběhu a potažmo do mléka se pak dostávají ketolátky, které v něm zanechávají nevábnou acetonovou či nahořklou pachuť. Podávání vhodných výživových doplňků tomuto nežádoucímu stavu bezpečně předchází.

Zdroje

Bruckmaier, R.M. a Blum, J.W. (1998) 'Oxytocin release and milk removal in ruminants', Journal of Dairy Science, 81(4), s. 939–949.

Calsamiglia, S., Busquet, M., Cardozo, P.W., Castillejos, L. a Ferret, A. (2007) 'Essential oils as modifiers of rumen microbial fermentation', Journal of Dairy Science, 90(6), s. 2580–2595.

Cortinhas, C.S., Botaro, B.G., Sucupira, M.C.A., Rennó, F.P. a Santos, M.V. (2010) 'Antioxidant enzymes and somatic cell count in dairy cows fed with organic source of zinc, copper and selenium', Livestock Science, 127(1), s. 84–87.

Drackley, J.K. (1999) 'Biology of dairy cows during the transition period: the final frontier?', Journal of Dairy Science, 82(11), s. 2259–2273.

Godden, S. (2008) 'Colostrum management for dairy calves', Veterinary Clinics of North America: Food Animal Practice, 24(1), s. 19–39.

Heinrichs, A.J., Jones, C.M. a Heinrichs, B.S. (2003) 'Effects of mannan oligosaccharides or antibiotics in neonatal diets on health and growth of dairy calves', Journal of Dairy Science, 86(12), s. 4064–4069.

Jacobs, J.A. a Siegford, J.M. (2012) 'Lactating dairy cows adapt quickly to being milked by an automatic milking system', Journal of Dairy Science, 95(4), s. 1575–1584.

Svennersten-Sjaunja, K. a Pettersson, G. (2008) 'Pros and cons of automatic milking in Europe', Journal of Animal Science, 86(13_suppl), s. 37–46.

Weiss, W.P. (2002) 'Relationship of extractable minerals and vitamins to somatic cell count and clinical mastitis', Journal of Dairy Science, 85(12), s. 3465–3470.