Možnost většího využití sena v myslivecké péči o srnčí zvěř v zimě

V tomto článku bych se rád zaměřil na větší možnost využití sena v krmné dávce u srnčí zvěře. Seno je základní krmnou surovinou. Bohužel ale udělat takové seno, aby ho srčí zvěř žrala v míře dostatečné je problém. U nás doma dělal seno vždy tchán a srnčí zvěř ho víceméně brala, byť ne v množství, jaké bych si představoval. Je to již pár let, co si seno musím dělat sám a nemohu přijít na to, kde dělám chybu, protože jeho atraktivita pro zvěř byla malá. Je pravdou, že základním parametrem pro příjem sena srnčí zvěří krom jeho kvality, alespoň v podmínkách naší honitby, je výška sněhové pokrývky. Seno je zajímavé pro srnčí zvěř až od určité výšky sněhu, která leží po určitou dobu. Protože mám krmelec v 700 m.n.v., tak mívám kolem krmelce vyšší sněhovou pokrývku po 3 – 4 měsíce každým rokem. Přede dvěma lety jsem chtěl vyzkoušel recept některých starších myslivců i Pavla Scherera (www.scherer.cz), kdy pomůže zvýšit příjem sena jeho nakrácení na krátkou řezanku. Připravil jsem si malou kupku normálního lučního sena na betonovou podlahu u nás doma ve stáji a nastartoval obyčejnou sekačku na trávu. Sekačka měla z kupky sena nadělat krátkou řezanku. Asi jsem moc pospíchal na výsledek a sekačce dal velké sousto. Namísto krátké řezanky se ustřihly střižné šrouby a nůž ze sekačky mě honil po stáji. Po tomto prvním neúspěchu jsem již v tu zimu nic jiného nezkoušel. Shodou okolností jsme v loni v práci zakoupili malý samostatně stojící kladívkový šrotovník. Sice je určený primárně na obiloviny, ale po drobných úpravách ho je možné použít i na pošrotování sena. 

Abych šel úspěchu naproti, dal jsem si loni v létě větší práci s výrobou sena než normálně. Na naší zahradě jsem posekal zahradní sekačkou velice mladou otavu jetelotrávy. Abych neměl ztráty nejkvalitnějších lístečků při sušení, tak jsem v kruhové jízdárně na písku roztáhnul plachty a na nich rozprostřel nasekanou hmotu. Za jedno odpoledne jsem nasekal kolem 400 kg čerstvé mladé jetelotrávy a mohu říci, že je to bylo hodně košů a hodně běhání. Sušení tohoto sena jsem dělal v rámci své dovolené, kterou jsem trávil doma na statku. Mohu-li zhodnotit tento způsob sušení, tak je to velice dobrý postup, ale má svá pravidla. Seno se musí často obracet, protože se na plachtách odspodu zapařuje a já jsem ho obracel denně asi 6x. Blíží-li se přeháňka, nebo jsou noci s velkou rosou, jednoduše plachty se senem překryjete tou samou plachtou napůl. Po několik dnech, kdy bylo seno suché, jsem ho nacpal do jutových pytlů od ovsa, zavázal je a dal na půdu na kůlně, k ostatnímu senu, co máme pro koně a býky. Ač se to nezdá, tak sebevíce namačkané seno ve velkém jutovém pytli má hmotnost v průměru jen 4 kg. Oproti standardnímu způsobu sušení je toto o dost náročnější, výsledkem je ale vysoce kvalitní seno, které srnčí zvěř bude ráda brát. Abych zdokumentoval kvalitu sena, nechal jsem si v naší firemní laboratoři udělat základní rozbor živin. V tabulce jsou hodnoty dvou druhů sen, které jsem v uplynulé krmné sezoně používal. První je kvalitní jetelotravní seno, jehož přípravu jsem popsal a druhé je klasické luční seno z otavy, které děláme standardně pro naše domácí zvířata. Z porovnání je jednoznačně vidět, že dát si práci s přípravou kvalitního sena má smysl a že jeho živiny jsou na úrovni velice dobré granule vyrobené ve výrobně krmiv.

Musím uvést, že se synem staráme o dva krmelce, syn má svůj krmelec kilometr od mého, ale ten jeho je o 100 m.n.v. níže. Spolupráce více osob je vždy výhodou, protože si můžeme navzájem pomoci kontrolovat krmelce a krmit pravidelně. Také je v našem případě dobré, když už do krmelců nedojedeme terénním autem, tak použijeme traktor. Možnost pravidelně doplňovat krmelce a ještě komfortním způsobem je velice důležitá, a to proto, aby naše snaha rychle neochladla. Pamatuji si roky, kdy jsem se pěšky brodil sněhem po kolena s baťohem na zádech do krmelce několikrát týdně třeba i dva měsíce v kuse. Bylo to pro mne vyčerpávající a dnes už bych na to ani neměl síly. Odměnou toho ale byla osobní spokojenost s tím, že má péče o zvěř byla dobrá a také ubylo pár tělesných kil. Krmelce jsme loni založili jako vždy zkraje září, a to ovsem. Pak jsme čekali na dobu, kdy začne srnčí zvěř krmelce navštěvovat pravidelně a také pravidelně brát krmivo. U nás loni na podzim již koncem října zvěř brala oves pravidelně a ve větším množství. Mám z minulých let vypozorované, že když jsem krmil celou krmnou sezonu pouze jadrným krmivem či směsí jadrných krmiv a granulí, tak mně vycházela spotřeba na krmnou sezonu a ks srnčí zvěře 80 – 100 kg. Je to za podmínek zásobníkového samokrmítka, klidu u krmelce a sněhové pokrývky kolem 4 měsíců. Počet zvěře je celkem dobře možný spočítat s využitím fotopastí u krmelce a spotřebu krmiva člověk ví, podle toho co do krmelce donesl.               

Loni jsme koncem října začali dělat krmnou směs na bázi krátké sekaniny sena, celého ovsa a minerálních granulí, které dodají zvěři nezbytné minerální látky. Krátkou sekaninu jsme dělali s pomocí malého šrotovníku se sítem o velikosti děr 10 mm. Musím říci, že tímto způsobem jsme skutečně připravili pěknou krátkou sekaninu a nebyl to žádný prach. Výkon výroby sekaniny je přímo úměrný použitému zařízení. Na našem šrotovníku, který je určen především na obilí, jsme měli výkon 4 napěchované jutové pytle za hodinu. Nebyl to nějaký veliký výkon, ale pro potřeby dvou krmelců to stačilo. Míchanici sekaniny sena, ovsa a minerálních granulí jsme založili do krmelců a průběžně doplňovali, aby nebylo dne, kdyby byl krmelec prázdný. Jen tímto způsobem je srnčí zvěř schopna využít živiny krmiva správným způsobem a krmivo ji neubližuje. Výhodou popsané směsky je, že zvěř přijímá především seno a jádro je jen doplňkem. Musím říci, že jsem byl překvapen, jak srnčí zvěř směsku se senem z kvalitní mladé otavy jetelotrávy, kterou jsme si připravili, ochotně brala.  Naše zásoby tohoto sena se rychle tenčily a koncem roku jsme měli zkrmeno, bylo to celkem 25 velkých jutových pytlů našlapaných senem.

S prvním sněhem, protože dříve to nemá smysl, jsme dali také toto kvalitní seno do jeslí. Jeho spotřeba byla malá, a to asi především tím, že tohoto sena dost zvěř sežrala už v míchanici z koryta. Protože jsme měli koncem loňského roku již kvalitní seno zkrmeno, použili jsme do naší míchanice sekaninu z naší normální otavy lučního sena. Toto luční seno se trochu hůře šrotovalo, protože mělo delší stébla a také tam byl po našrotování malý podíl senného prachu. Tuto směsku zvěř brala očividně méně ráda, přesto ji žrala pravidelně, jen v menším množství. Musím ale uvést, že při přechodu na směsku s méně kvalitním senem na začátku tohoto roku byla u nás obleva, kdy slezlo i hodně sněhu. To mělo vliv na návštěvnost srnčí zvěře u krmelce. Po dvou týdnech zase nachumelilo, zvěř se vrátila ke krmelci a brala směsku jako před tím, jen v menším množství. Se směskou sekaniny, ovsa a minerálních granulí jsme vydrželi až do konce dubna, jen s jarní oblevou jsme míchali více ovsa, aby směska byla pro zvěř více atraktivní, kdy vylézala z pod sněhu stará tráva, na kterou zvěř ráda chodila. Jakmile začala růst tráva nová, zvěř nám přestávala ke krmelci chodit úplně. V každém případě je možné ovlivnit atraktivitu směsky tam kde není sníh vyšším podílem obilí, tak kde sníh leží, je možné dát obilí méně a více sena. Pro představu uvádím hodnoty, jakou jsme měli se synem spotřebu krmiv v průměru na jeden krmelec a poslední krmnou sezonu: 100 kg sena (50 kg vysoce kvalitního a 50 kg normálního), 400 kg ovsa a 40 kg minerálních granulí. 

U krmelce, kam je srnčí zvěř zvyklá pravidelně chodit si můžete udělat velice jednoduše inventuru zvěře s pomocí fotopastí. Srnce jednoduše spočítáte v období, kdy jim již více rostou parůžky a počet srn musíte kvalifikovaně odhadnout, podle poměru pohlaví, jaké u vás máte. Krmíte-li podobným způsobem v celé honitbě a máte-li dostatek krmelců, pak si uděláte dobré sčítání zvěře. Když používáte stejný druh krmiva v celé honitbě a stejný způsob předkládání, pak stačí si udělat monitorink u dvou krmelců a podle spotřeby krmiva se dopočítáte počtu i u ostatních krmelců.

Po skončení krmné sezony je nezbytné provést řádné vyčistění krmelce, jeho okolí a také desinfekci. Krmíte-li popsaným způsobem, máte zvěř u krmelce koncentrovanou celou zimu a asanace s desinfekcí je nezbytná. Tím, že jsme měli zvěř zvyklou chodit ke krmelci pravidelně již na podzim, srnci se nám odvděčili a nechali nám v korytech několik parůžků. 

Závěrem bych shrnul, že připravit si kvalitní seno, jako základní krmnou surovinu pro srnčí zvěř, není jednoduché. Ale vynaložené úsilí se více než vyplatí, má to jen samé klady a pozitiva

Autor textu:
Ing. Ondřej Faltus
  +420 465 642 670
  +420 775 755 173
  faltus@vvs.cz