V Česku se chová přes 1,3 milionu kusů skotu. Někteří farmáři chtějí co nejvíc mléka, jiní kvalitní maso a další hledají nenáročné plemeno na pastvu, které se o sebe skoro postará samo. Každý z těchto záměrů vyžaduje jiné plemeno krav s jinými vlastnostmi. V tomhle článku si projdeme ta nejdůležitější — od holštýna, který nadojí přes 11 000 litrů za rok, až po skotský highland, kterému stačí louka a klid. Jaké jsou nejznámější druhy krav?

Jak se dělí plemena krav

Základní dělení je jednoduché a vychází z toho, k čemu se kráva primárně chová.

• Mléčná plemena jsou šlechtěná na maximální produkci mléka. Mají úzký, klínovitý trup, velké vemeno a vyšší nároky na krmení. Typickým zástupcem je holštýnský skot nebo jersey.
• Masná plemena mají mohutnou svalnatou stavbu těla, širší hrudník a přirozeně ukládají více svaloviny. Často se chovají na pastvinách s minimem ustájení. Sem patří plemena krav angus, charolais nebo hereford.
• Kombinovaná plemena nabízejí kompromis — slušnou dojivost i solidní masnou užitkovost. V Česku je typickým příkladem český strakatý skot, který tvoří třetinu všech kontrolovaných dojnic.

Zvláštní kategorií jsou miniaturní a extenzivní plemena jako dexter, highland nebo galloway, která si získávají oblibu u malých farmářů a ekologických chovů.

TIP: Hledáte kvalitní doplňky stravy pro krávy? Zkuste Premin Masný skot s vitamíny, aby vaše krávy byly fit.

Přehled nejznámějších plemen v jedné tabulce

Než se pustíme do podrobností, tady je srovnání hlavních plemen, se kterými se v Česku potkáte. Čísla u mléčné produkce vycházejí z českých kontrolních dat za rok 2024.

Plemeno	Typ	Váha krávy	Mléko (l/rok)	Tuk/bílk. %	Klíčová vlastnost
Holštýn	Mléčné	650–700 kg	11 135	3,7 / 3,3	Nejvyšší dojivost na světě
Český strakatý	Kombinov.	650–750 kg	8 506	4,1 / 3,5	Univerzál českých farem
Jersey	Mléčné	350–450 kg	~6 000	6,5 / 4,2	Nejkvalitnější mléko
Aberdeen Angus	Masné	~600 kg	—	—	Mramorované maso, snadné telení
Charolais	Masné	750–900 kg	—	—	Mohutná svalovina, vysoký přírůstek
Limousine	Masné	600–750 kg	—	—	Výborný jateční výtěžek
Hereford	Masné	~600 kg	—	—	Klidná povaha, extenzivní chov
Highland	Masné ext.	420–520 kg	—	—	Extrémní odolnost, celoroční pastva
Galloway	Masné ext.	~500 kg	—	—	Bezrohé, nenáročné, krajinná péče
Dexter	Kombinov.	270–350 kg	~2 800	~4,0 / —	Miniaturní, ideální pro malé farmy

Mléčná plemena krav

Mléčná plemena krav tvoří základ českého mlékárenství. Dvě hlavní jména, která uslyšíte na každé farmě, jsou holštýn a český strakatý. Třetím do party je malé, ale výjimečné plemeno jersey.

Holštýnský skot

Královna dojivosti. Holštýnky tvoří přes 62 % českých kontrolovaných dojnic a v průměru nadojí 11 135 litrů mléka za laktaci. Špičkové kusy se dostanou i přes 15 000 litrů. Poznáte je snadno — černobílé (případně červenobílé) krávy s výrazným klínovitým tělem a velkým vemenem.

Holštýn pochází z Holandska a severního Německa, ale nejvíc ho proslavili američtí a kanadští šlechtitelé, kteří z něj udělali absolutního šampiona v produkci mléka. Světový rekord překračuje 30 000 litrů za jednu laktaci.

Má to ale svou cenu. Holštýnky potřebují precizní výživu, jsou náchylnější k metabolickým poruchám (ketóza, mléčná horečka) a mají kratší produktivní život než kombinovaná plemena. V českých chovech je průměrná holštýnka 2,3–2,6 laktací. Na jeden litr mléka spotřebuje 3–4 litry vody, takže v létě vypije i 150 litrů denně.

TIP: Více o tom, kolik kráva vlastně dojí a jak to celé funguje, najdete v našem dalším článku.

Český strakatý skot

České farmářské „švýcarské hodinky". Český strakatý (ČESTR) pokrývá necelých 34 % kontrolovaných dojnic a nabízí to nejlepší z obou světů — průměrných 8 506 litrů mléka za rok s vyšším obsahem tuku (4,1 %) a bílkovin (3,5 %) než holštýn. A k tomu solidní masnou užitkovost s jatečním výtěžkem kolem 56–57 %.

Čestr vyniká zdravím, dlouhověkostí a nenáročností. Skvěle využívá objemná krmiva a při správné péči drží produkci po mnoho laktací. Býci v kontrole užitkovosti dosahují přírůstku přes 1 350 g denně. Pro české podmínky je to nejspolehlivější volba a není náhoda, že mu chovatelé říkají „národní plemeno".

Jersey

Malá kráva s mlékem, za které by se nemuselo stydět žádné plemeno. Jersey dojnice váží jen 350–450 kg, ale její mléko obsahuje 6,2–7,5 % tuku a přes 4 % bílkovin. Obsah tuku a vysoký obsah beta-karotenu dávají mléku žlutavý nádech a výjimečnou chuť. To z něj dělá ideální mléko pro výrobu sýrů a másla.

V Česku najdete jerseyky hlavně v menších stádech — celkem jich tu je kolem 2 200. Pocházejí z ostrova Jersey v Lamanšském průlivu a na svou velikost jsou překvapivě dobré na pastvě.

TIP: Hledáte kvalitní sušené mléko pro telátka? Doporučujeme Multimilk Premium.

Masná plemena krav

Masná plemena se v Česku začala výrazněji prosazovat po roce 1990. Dnes tu najdete desítky plemen od mohutných charolais po odolné gallowaye. Tady jsou ta, se kterými se setkáte nejčastěji.

Aberdeen Angus

Celosvětově nejrozšířenější masné plemeno, a to z dobrého důvodu. Angusové pocházejí ze Skotska, jsou přirozeně bezrozí, mají skvělé mateřské vlastnosti a produkují výjimečně mramorované maso. Telení bývá bezproblémové díky menším telátům — to je výhoda i pro prvoteličky.

V Česku je angus jedním z nejpopulárnějších masných plemen. Krávy váží kolem 600 kg, býci dosahují 1 100 kg. Když vidíte na pastvinách černé krávy, s velkou pravděpodobností jsou to právě angusové. Existuje i červená varianta (Red Angus).

Charolais

Mohutní, krémově bílí a neuvěřitelně svalnatí. Charolais pocházejí z francouzského Charolles a v Česku patří k nejpočetnějším masným plemenům. Jsou tu od roku 1990 a masivně se využívají ke křížení s českým strakatým skotem.

Býci dosahují přes 1 200 kg a jateční výtěžek se pohybuje kolem 58–63 %. Nevýhodou bývá občasné komplikované telení kvůli velikosti telat, takže u prvoteliček je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. Krávy mají ale dostatek mléka pro výborný růst telat, zejména do 120 dnů věku.

Limousine

Červenohnědé limousiny poznáte podle světlejšího čenichu a okolí očí. Pocházejí z Francie a vynikají vysokým podílem svaloviny s minimem tuku. Krávy váží 600–750 kg, býci 1 100–1 400 kg.

Limousiny jsou plodné, dlouhověké a mají výborné mateřské vlastnosti. V Česku se od 90. let využívají ke křížení se strakatým skotem, což dává telata s vynikajícím růstovým potenciálem. Jateční výtěžek patří k nejvyšším ze všech masných plemen.

TIP: Jak poznat březí krávu a jak ji správně krmit?

Hereford

Anglické plemeno s typickou bílou hlavou na červenohnědém těle. Plemeno Hereford ocení hlavně chovatelé, kteří hledají klidné, nenáročné zvíře s dobrou schopností pastvy. Krávy váží kolem 600 kg, býci do 1 000 kg. V Česku je od roku 1974 a hodí se pro extenzivní systémy. Existuje i bezrohá varianta (polled hereford), což ulehčuje manipulaci.

Highland a Galloway

Pokud hledáte plemeno krav, které vydrží venku celý rok, zvládne drsné podmínky a nepotřebuje luxusní ustájení, tohle jsou vaši kandidáti.

Highland (skotský náhorní skot) má dlouhý dvojitý kožich — hrubý vnější a jemný spodní, který funguje jako izolace. K tomu impozantní rohy a krátkou širokou hlavu. Původem je ze skotských hor, kde přežívá v tvrdých podmínkách už stovky let. V Česku si získává oblibu na ekofarmách v podhorských oblastech. Počítejte přibližně s jedním kusem na hektar pastviny a s minimem ustájení.

Galloway je přirozeně bezrohý, klidný a extrémně odolný. Je to jedno z nejstarších britských plemen — zmínky sahají až do římské éry. Existuje i efektní „páskovaná“ varianta (belted galloway) s bílým pásem přes břicho. Oba typy se v Česku chovají od roku 1991 a jsou ideální pro údržbu krajiny a ekologické zemědělství.

Kombinovaná a miniaturní plemena

Ne každý chovatel potřebuje špičkovou dojnici nebo masného obra. Někdy je nejlepší volbou plemeno krav, které zvládne trochu od všeho, nebo které se vejde na menší pozemek.

Už zmíněný český strakatý skot je v kombinované kategorii jasnou jedničkou. Za zmínku stojí i simmental (z něhož čestr vzešel), oblíbený v Alpách i na Balkáně, nebo pinzgau s dlouhou tradicí v horských oblastech.

Pro malé farmy a samozásobitele jsou zajímavá miniaturní plemena. Dexter z Irska váží jen 270–350 kg, ale nadojí kolem 8 litrů mléka denně s obsahem tuku kolem 4 % a poskytne kvalitní maso. Spotřebuje přitom polovinu krmiva oproti velkým plemenům a málokdy je nemocný. Podobné přednosti nabízí miniaturní hereford, mini-jersey nebo lowline angus.

TIP: Proč má kráva 4 žaludky a jak každý z nich funguje

Česká plemena a chov skotu v číslech

Česko má ve skotu silnou tradici i vlastní plemennou základnu. Pár faktů, které stojí za to znát.

• Český strakatý skot je naše vlajková loď. Vznikl křížením místního skotu se simmentalem a dnes tvoří třetinu všech kontrolovaných dojnic. Jeho předností je adaptace na zdejší klima, odolnost a univerzálnost.
• Česká červinka patří mezi genové rezervy. Tohle staré české plemeno téměř vymřelo, ale díky záchranným programům přežívá v několika stádech. Pro běžný chov nemá praktický význam, ale je součástí naší chovatelské historie.

V číslech: v Česku se na konci roku 2025 chovalo přibližně 1,39 milionu kusů skotu. Nejvíc jich najdete v Jihočeském kraji a na Vysočině (přes 200 000 kusů v každém). Průměrná česká dojnice nadojí 9 574 litrů mléka za rok, což je šestinásobek oproti roku 1921, kdy to bylo pouhých 1 518 litrů.

Jak vybrat správné plemeno pro váš chov

Zvažujete, jaká plemena krav by nejvíce vyhovovala pro váš chov? Máme pro vás i tipy, jak si správně vybrat plemeno krav.

• Účel chovu: Chcete mléko? Volte holštýn nebo český strakatý. Maso? Angus, charolais nebo limousine. Obojí trochu? Český strakatý nebo dexter. Krajinnou údržbu? Highland nebo galloway.
• Velikost farmy a zkušenosti: Mléčný chov vyžaduje denní dojení, přesné krmení a neustálou pozornost. Je to práce na 365 dní v roce bez výjimky. Masný skot na pastvě je podstatně méně náročný na denní péči. Pro úplné začátečníky zkušení farmáři doporučují začít s masným skotem — typicky angusem nebo herefordem na pastvě.
• Klimatické podmínky a terén: V podhorských oblastech s drsnějším klimatem se osvědčují odolná plemena jako highland nebo galloway. V nížinách s dobrými pastvinami můžete volit z celé škály masných i mléčných plemen.
• Ekonomika: Mléko přináší pravidelný měsíční příjem, ale s vysokými náklady na krmení a technologie. Masný skot má nižší provozní náklady, ale příjem přichází jednorázově při prodeji zvířat.

TIP: O tom, co krávy nesmí jíst a čemu se vyhnout, si přečtěte v našem článku.

Výživa a minerální doplňky podle typu plemene

Každé plemeno má jiné nároky na výživu a právě tady se rozhoduje o zdraví, produkci i ekonomice chovu. České půdy navíc mají specifické nedostatky — zejména selenu, zinku a mědi — které je potřeba cíleně doplňovat.

Mléčná plemena (holštýn, český strakatý) potřebují precizně vyváženou krmnou dávku s vysokým podílem energie a bílkovin. Po otelení je kritické období prvních 60 dnů, kdy kráva produkuje nejvíc mléka, ale ještě nemá plný příjem krmiva. Právě v tomhle období jsou minerální doplňky klíčové. Podpora bachoru (například Rumík Instant po otelení), vápník pro prevenci mléčné horečky a vitamíny pro imunitu. Kdo chce vědět, proč má kráva čtyři žaludky a jak každý funguje, najde odpověď v našem dalším článku.

Masná plemena (angus, charolais, hereford) na pastvě mají jednodušší krmný režim, ale i tady je potřeba myslet na minerály. Pastvina sama o sobě často nepokryje potřebu stopových prvků. Proto se v masných chovech osvědčily minerální doplňky jako Premin Masný skot + Vit., který je přímo navržený pro české podmínky a zohledňuje nedostatky v naší půdě. Pro ekologické farmy existuje varianta Premin Masný skot + Se EZ se zvýšeným obsahem selenu.

Extenzivní plemena (highland, galloway) jsou sice nenáročná, ale i u nich je rozumné nabízet minerální lizy, aby si zvířata mohla doplnit to, co v pastvě chybí. Na loukách, kde se selen v půdě vyskytuje v minimálních množstvích, to může být pro zdraví telat zásadní.

A nezapomeňte na telata. Bez ohledu na plemeno je prvních 24 hodin života kritických — tele musí dostat mlezivo co nejdříve po narození, protože schopnost vstřebávat protilátky ze střeva klesá každou hodinu. Do dvou hodin po porodu vstřebá téměř 100 % imunoglobulinů, po 24 hodinách už prakticky nula. Pokud přirozené mlezivo není k dispozici nebo je ho málo, kvalitní mléčná náhražka jako Multimilk Premium s 93 % mléčných složek zachrání situaci.

TIP: Více o tomhle tématu najdete v článku o správném krmení telat.

Často kladené otázky

Kolik plemen krav vlastně existuje?
Na světě je přes 1 000 zaznamenaných plemen skotu. V Česku se běžně chová kolem 15–20 plemen, z nichž dominují holštýn a český strakatý.

Jaké plemeno je nejlepší na mléko?
Co do objemu jednoznačně holštýn (přes 11 000 l/rok). Pokud vás zajímá kvalita mléka — tučnost, obsah bílkovin, vhodnost pro sýry — jersey nemá konkurenci s obsahem tuku přes 6 %.

Jaké plemeno je nejlepší na maso?
Záleží na tom, co hledáte. Aberdeen angus je známý mramorováním a jemností masa, charolais objemem svaloviny a limousine nízkým podílem tuku. Pro extenzivní chov s minimem práce se hodí highland nebo galloway.

Které plemeno se v Česku chová nejvíc?
V mléčném chovu holštýn (62 % dojnic), v kombinovaném český strakatý (34 %). V masném chovu jsou nejrozšířenější plemena krav angus, charolais a limousine.

Jaký je rozdíl mezi masným a mléčným plemenem?
Mléčná plemena mají klínovitý trup, velké vemeno a jsou šlechtěná na maximální produkci mléka. Masná plemena mají širokou, svalnatou stavbu těla a ukládají více svaloviny. Liší se i nároky na krmení — mléčná plemena potřebují přesnější a bohatší krmnou dávku.

Můžu začít s chovem krav jako úplný začátečník?
Ano, ale volte rozumně. Zkušení farmáři doporučují začínajícím masný skot na pastvě — angus nebo hereford. Jsou nenároční na denní péči a odpouštějí chyby. Mléčný chov vyžaduje každodenní dojení a přesnou výživu, což pro začátečníka bez zkušeností bývá náročné. Pokud se chcete dozvědět víc o reprodukci, přečtěte si náš článek o březosti krávy.

Zdroje

Český statistický úřad (2025) Chov skotu — 1. pololetí 2025. Praha: ČSÚ.    Dostupné z: https://www.czso.cz (Citováno: 23. dubna 2026).

Českomoravská společnost chovatelů, a.s. (2024) Výsledky kontroly   užitkovosti mléčného skotu v ČR za kontrolní rok 2023/2024. Hradištko:   ČMSCH.

Český svaz chovatelů masného skotu, z.s. (2024) Masná plemena skotu v   ČR. Dostupné z: https://www.cschms.cz (Citováno: 23. dubna 2026).

Svaz chovatelů českého strakatého skotu, z.s. (2024) Český strakatý skot    — plemenné charakteristiky. Dostupné z: https://www.cestr.cz (Citováno:    23. dubna 2026).

FAO (2023) Domestic Animal Diversity Information System (DAD-IS). Řím:   Food and Agriculture Organization. Dostupné z:   https://www.fao.org/dad-is (Citováno: 23. dubna 2026).

Felius, M. et al. (2014) „On the History of Cattle Genetic Resources".   Diversity, 6(4), s. 705–750.

Česká zemědělská univerzita v Praze (2023) Plemena skotu chovaná v ČR.   Praha: ČZU, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.

VVS Verměřovice s.r.o. (2026) Premin.cz. Dostupné z:   https://www.premin.cz (Citováno: 23. dubna 2026).