Slepice leghornka: chov, snáška a péče o nejlepší nosnici

V roce 1979 snesla slepice číslo 2988 na univerzitě v Missouri 371 vajec za 364 dní. Víc vajec než dní v roce. Tím si vysloužila zápis do Guinessovy knihy rekordů a její plemeno si vysloužilo pověst nejlepší nosnice, jaká kdy chodila po dvorku. Byla to slepice leghornka. Pokud hledáte plemeno, které vám spolehlivě zásobí kuchyň čerstvými vejci od jara do zimy a přitom sežere míň krmiva než většina ostatních slepic, jste na správném místě. Tady je všechno, co o leghornce potřebujete vědět.

Odkud slepice leghornka pochází a jak dobyla svět

Slepice leghornka se zrodila v Toskánsku, v okolí italského přístavu Livorno. Anglicky se Livorno řekne Leghorn — a odtud ten název. Původně šlo o nenápadné, lehké selské slepice, které italští farmáři chovali po staletí.

Všechno se změnilo kolem roku 1828, kdy první livornské slepice vypluly z přístavu směrem do Ameriky. Američtí šlechtitelé v nich rozpoznali potenciál a začali je křížit a selektovat na jediný cíl: maximum vajec. A výsledek předčil očekávání. Bílá leghornka se během pár desetiletí stala základem celého amerického vaječného průmyslu.

Jedno městečko v Kalifornii — Petaluma — postavilo na leghorňkách celou ekonomiku. V polovině 40. let 20. století tu produkovaly přes 600 milionů vajec ročně a místní banky měly víc vkladů na obyvatele než kdekoli jinde v Americe. Všechno díky jedné slepici z Toskánska.

Do Československa se leghornky dostaly po první světové válce, hlavně z Anglie, Dánska a Německa. Jejich nástup byl bleskový. Už v roce 1930 vyšla v Čechách 56stránková příručka věnovaná výhradně bílé leghornce — „Bílá leghornka, její chov a její značení moderní drůbežnictví“ od Čeňka Novotného. A v roce 1936 tehdejší odborný tisk konstatoval, že „z amerických leghornek jsou u nás chovány výhradně bílé.“ Klub chovatelů leghornek funguje v České republice nepřetržitě od roku 1975.

Jak vypadá slepice leghornka

Slepice leghornka je elegantní, vzpřímená slepice střední velikosti. Kohout váží 2,3–3,0 kg, slepička 2,0–2,5 kg. Na první pohled vás upoutá velký jednoduchý hřebínek, který u kohoutů stojí vzpřímeně, u slepic se překlápí na stranu. K tomu výrazné červené lalůčky, bílé ušnice a jasně žluté nohy.

Nejrozšířenější je bílá varianta, ale leghornka existuje v celé řadě barevných rázů: hnědá, černá, červená, kolumbijská, stříbrná nebo koroptví. V Česku jednoznačně dominuje bílá.

Existuje i zdrobnělá forma (bantamka) s hmotností kohouta kolem 740 g a slepičky 625 g. Pro produkci vajec se ale chovají standardní velké leghornky.

Jedno je na leghornce specifické: barva jejích žlutých noh postupně bledne, jak intenzivně snáší. Karotenoidní barviva z potravy se totiž přesměrovávají do žloutků. Bledé nohy u leghornky tedy paradoxně značí pilnou nosnici. Chcete-li sytě žluté nohy zpátky, přidejte do krmení mrkev nebo řepu.

TIP: Ať už si vyberete jakýkoli druh slepic, nezapomeňte na jejich výživu, aby dobře snášely. Doporučujeme jim přidávat do krmiva také doplňkové krmivo s vitamíny a minerály, které potřebují.

Leghornka vs. vlaška — v čem se liší

Tohle je otázka, která trápí spoustu českých chovatelů. Obě plemena pocházejí z Itálie, obě jsou lehké, aktivní nosnice — tak kde je rozdíl?

Klíč je v šlechtitelské historii. Italské slepice, které odpluly do Ameriky, prošly intenzivní selekcí amerických a britských chovatelů. Tak vznikla leghornka (americký typ). Jiná linie stejných italských slepic se dostala přes Německo, kde ji němečtí šlechtitelé upravili po svém. Z té vznikla vlaška (německý typ).

Praktické rozdíly jsou tyto:

• Hřebínek: U leghornky je středně velký s dlouhým praporcem odstávajícím vodorovně. U vlašky je větší, se 4–5 pravidelně řezanými zuby a praporec sleduje linii hlavy.
• Ocas: Leghornka má vějířovitě rozložený ocas s užšími srpovitými pery. Vlaška má bohatší, níže nesený ocas s širokými, pěkně prohnutými srpy.
• Barevné rázy: V českém Vzorníku má vlaška přes 25 uznávaných barevných rázů, leghornka výrazně méně (dominuje bílá).
• Snáška: Leghornka je na tom lépe a snaší 280–320 vajec za rok oproti 160–250 u vlašky.

TIP: Černá slepice aneb jaká jsou plemena černých slepic?

7 důvodů, proč chovat leghornku

Zvažujete, jaké vybrat plemeno slepic pro váš dvorek? Pokud přemýšlíte o leghornce, tady je několik bodů, v čem vyniká.

1. Rekordní snáška 280 až 320 vajec ročně

Tohle je důvod číslo jedna a není ani potřeba ho rozvádět. Leghornka snáší 280–320 bílých vajec za rok, špičkové kusy i přes 330. Minimální standard českého Vzorníku je 200–220 vajec o hmotnosti nejméně 55 g. Světový rekord? Už zmíněných 371 vajec za 364 dní.

Žádné jiné čistokrevné plemeno se leghornce v produkci vajec nevyrovná. Proto na její genetice stojí prakticky všechny moderní komerční hybridy pro produkci bílých vajec.

TIP: Jak donutit slepici snášet? Podpořte snášku vajec i v zimě

2. Nejlepší poměr krmiva a vajec

Leghornka sežere přibližně 110–120 g krmiva denně, což je výrazně méně než těžká plemena jako plymutka nebo australorpka. A přitom snese víc vajec. Na 1 kg vaječné hmoty spotřebuje asi 2 kg krmiva. To je konverzní poměr, kterému se žádné jiné hospodářské zvíře ani nepřibližuje.

Pro chovatele, kteří prodávají vejce nebo chtějí minimalizovat náklady, je tohle zásadní číslo. Každé vajíčko vás vyjde levněji než u jakéhokoli jiného plemene.

3. Začne snášet brzy

Zatímco těžší plemena rozjíždějí snášku v 22–26 týdnech, leghornka je připravená už ve 18–22 týdnech. Některé linie začnou snášet dokonce v 16. týdnu. Rychlejší návratnost investice do kuřat a krmiva.

TIP: Čím krmit slepice, aby snášely skvělá vajíčka?

4. Snáší i přes zimu

Spousta plemen v zimě výrazně zpomalí nebo přestane snášet úplně. Leghornka patří k nejlepším zimním nosnicím vůbec, pokud má suchý kurník, dostatek světla (optimálně 14–16 hodin včetně umělého osvětlení) a kvalitní krmivo s dostatkem vápníku a vitamínů.

TIP: Proč mít zateplený kurník pro slepice nejen v zimě

5. Skvělý pasáček

Leghornky jsou neúnavné hledačky. Když je pustíte na volný výběh, aktivně prohledávají velkou plochu a samy si obstarat značnou část potravy — hmyz, červy, semínka, zelené rostliny. Na volném výběhu můžete reálně ušetřit na krmivu, protože slepice si část živin najdou samy.

Stinná stránka? Vaše záhony jim budou úplně ukradené. Leghornky nehrabou tak intenzivně jako některá těžší plemena, ale zahrádku si ohlídejte.

6. Odolná a nenáročná na zdraví

Leghornka nemá žádné závažné plemenné predispozice k nemocem. Je celkově robustní a při základní hygieně kurníku a kvalitním krmení vám dělá minimum starostí. Jediné slabé místo je velký hřebínek, který v tuhých mrazech může omrznout, ale o tom víc v sekci o péči.

TIP: Ať už máte jakékoli plemeno, myslete na vitamíny a minerály. Nejjednodušší je přidávat do krmiva Snášelín – komplexní doplňkové krmivo pro drůbež.

7. Zvládne ji začátečník i zkušenější chovatel

Leghornka není komplikované plemeno. Základní pravidla chovu jsou stejná jako u ostatních slepic: čistý kurník, čerstvá voda, kvalitní krmivo. Pro začátečníka je to ideální vstup do světa drůbeže, protože výsledky v podobě vajec vidíte téměř okamžitě. A pro zkušenějšího chovatele, který prodává vejce nebo chce hejno optimalizovat na produkci, je leghornka stejně zajímavá, jen z jiných důvodů.

Leghornka vs. hybridní nosnice — co se vyplatí víc?

Pokud zvažujete leghornku, dřív nebo později se zeptáte: nebude lepší pořídit si rovnou hybrida, třeba Dominant nebo Lohmann? Férová otázka. Tady je srovnání.

Hybridní nosnice (Dominant, Lohmann Brown, Hisex):

• Snáška: 300–330 vajec v prvním roce, pak rychlý pokles
• Produktivní život: 1,5–2 roky, pak snáška klesne na 60 % a dál
• Cena: levnější na pořízení (obvykle 100–150 Kč za odrostlé kuře)
• Výhoda: okamžitý a předvídatelný výkon
• Nevýhoda: nelze rozmnožovat (potomci jsou nevyrovnaní), kratší životnost

Čistokrevná leghornka:

• Snáška: 280–320 vajec, stabilnější pokles v dalších letech
• Produktivní život: 3–4 roky
• Cena: 150–400 Kč podle věku a linie
• Výhoda: můžete si odchovávat vlastní náhrady, delší produktivní kariéra
• Nevýhoda: mírně nižší snáška v prvním roce, nevysedí si vejce sama (nekvočí)

Hybrid se vyplatí, pokud chcete maximum vajec hned a nevadí vám hejno obměňovat každé dva roky. Leghornka je lepší volba pro toho, kdo chce stabilní produkci na delší dobu a možnost vlastního odchovu. Každý rok si vylíhnete novou generaci v líhni, a hejno se samo obnovuje.

Jeden důležitý detail: ty hybridy, co kupujete v zahradnictví, jsou z velké části právě leghornky v přestrojení. Komerční bílé hybridy jsou vyšlechtěné z leghornčí genetiky. Takže ať si vyberete cokoli, leghornka v tom bude.

Jak o leghornku pečovat

Už doma slepičky leghornky máte? Pak pro vás máme i několik tipů, jak se o ně dobře starat.

Kurník a výběh

Standardní pravidla: minimálně 0,3 m² na slepici uvnitř kurníku, ideálně víc. Ve výběhu počítejte s aspoň 4–10 m² na slepici — leghornky jsou aktivní a v těsném prostoru se začnou navzájem klovat.

Hřady umístěte asi 60–80 cm nad zem (leghornky na rozdíl od hedvábniček létat umí a nemají problém vyskočit). Důležité: české zdroje doporučují ploché dřevěné hřady široké asi 10 cm, ne kulaté tyčky. Ploché hřady brání tomu, aby slepice v mrazu krčily prsty kolem úzké bidýlka, což může vést ke křečím a deformacím hrudníku.

Problém s přelétáváním a jak ho vyřešit

Tahle věc překvapí každého nového chovatele leghornek. Jsou to výborné letkyně a běžný plot 120 cm pro ně není žádná překážka. 

• Zastřižení letek na jednom křídle — jednoduché, rychlé, bezbolestné. Slepice pak letí nakřivo a nedostane se vysoko. Opakujte po každém přepeřování.
• Sítě nad výběhem — nejspolehlivější řešení, chrání zároveň před dravci.
• Dostatečně velký výběh — slepice, které mají dost prostoru k pohybu a dostatek potravy, mají menší motivaci utíkat. Ale stoprocentní jistota to není.

Zima: sucho je důležitější než teplo

Leghornky v zimě nepotřebují vytápěný kurník. Zvládnou i mrazy kolem -15 °C, pokud je v kurníku sucho a bez průvanu. Vlhkost je mnohem nebezpečnější než chlad — podmáčený kurník vede k respiračním infekcím.

Co ale leghornky v zimě opravdu potřebují, je ochrana hřebínku před omrzlinami. Ten velký, krásný hřebínek je v mrazu zranitelný. Pomůže vrstvička vazelíny nanesená na hřebínek a lalůčky před mrazivými nocemi, suchá podestýlka (sláma nebo hobliny) a dobrá ventilace bez přímého průvanu v úrovni slepic.

Pokud chcete zimní snášku, přidejte umělé osvětlení na 14–16 hodin světla denně. Leghornka to odmění vejci i v lednu.

Léto: stín a voda

V horkých dnech hlídejte dostatek stínu a čerstvé vody. Leghornky snášejí teplo lépe než většina plemen díky velkému hřebínku a lalůčkům, které fungují jako chladiče. Ale v extrémních vedrech (nad 35 °C) i ony potřebují úkryt.

TIP: Nejčastější nemoci slepic a jak je rozpoznat a léčit

Čím krmit leghornku

Leghornka nepotřebuje žádné speciální krmivo, stačí jí jen kvalitní a vyvážená směs. Denní dávka je přibližně 110–120 g krmné směsi na slepici. To je méně, než sežere většina těžších plemen, což je další bod pro leghornku.

Hotová krmná směs nebo vlastní míchání?

Obě varianty fungují. Pokud nemáte vlastní obilí, sáhněte po hotové krmné směsi pro nosnice s obsahem bílkovin 16–18 %. Pokud obilí máte, můžete si směs namíchat sami. Vezměte pšenici, kukuřici a přidejte Snášelín — doplňkové krmivo pro slepice, které obsahuje sójový šrot, kukuřičný gluten, vápenec a přírodní enzymy. Do směsi ho přidáte v poměru asi 18 % a slepice dostanou bílkoviny, minerály a vitamíny potřebné pro zdravou snášku a pevné skořápky.

Vápník — základ pevné skořápky

U tak intenzivní nosnice, jako je leghornka, je dostatek vápníku naprosto klíčový. Slepice potřebuje denně 4–5 g vápníku — skořápka vajíčka se z 90 % skládá z uhličitanu vápenatého. Pokud je vápníku málo, slepice začnou snášet vajíčka s měkkou nebo tenkou skořápkou, případně přestanou snášet úplně. 

Mějte vždy k dispozici misku s drceným vápencem nebo uhličitanem vápenatým. Vyzkoušet můžete například krmné vápno z přírodních zdrojů. Slepice si samy vezmou, kolik potřebují. Drcené vaječné skořápky fungují taky, ale musíte je důkladně vysušit a rozdrtit — kdyby slepice poznaly, že jedí vlastní skořápky, mohly by začít klovat do čerstvě snesených vajec.

Pamlsky a doplňky

Na volném výběhu si leghornky samy doplní vitamíny a minerály z hmyzu a zeleně. V zimě můžete přidat sušené kopřivy, naklíčené obilí nebo čerstvou zeleninu. Pamlsky by ale neměly tvořit víc než 20 % denní dávky, jinak hrozí nerovnováha ve výživě.

Víc o tom, čím krmit slepice a co by měla obsahovat krmná směs pro slepice, najdete v našich dalších článcích.

TIP: Proč se dává ocet do vody pro slepice? A je to vhodné?

Na co si dát pozor 

Leghornka je celkově odolné plemeno, ale pár věcí sledovat musíte.

• Omrzliny hřebínku a lalůčků. Největší riziko v českých zimách. Velký jednoduchý hřebínek je náchylný k omrznutí, zejména pokud je v kurníku vlhko. Prevence: vazelína na hřebínek, suchý kurník, široké ploché hřady. Existuje i varianta leghornky s růžicovým hřebínkem (rose comb), která je výrazně odolnější proti mrazu — pokud máte kurník v podhorské oblasti, stojí za zvážení.
• Čmelíci (slepičí roztoči). Nejvýznamnější parazit v českých chovech. Přes den se schovávají ve škvírách kurníku, v noci sajou krev slepicím. Oslabené slepice méně snáší a hůř prospívají. Prevence: dvakrát ročně vybílit kurník vápnem, pravidelně kontrolovat škvíry a hřady, v létě nasadit preventivní ošetření.
• Kanibalismus. Tohle hrozí hlavně v přehuštěných chovech. Leghornky jsou aktivní a v nudě začnou klovat spolubydlící. Zajistěte dostatek prostoru, hřady v dostatečné výšce a v ideálním případě volný výběh. Jeden starý český chovatelský trik: pokud vidíte, že slepice klovou jiné kolem kloaky při snášení, zakryjte vstup do hnízda jutovou záclonou s 8cm mezerou dole — problém zmizí do dne.
• Přepeřování. Jednou za rok, většinou na podzim, leghornka projde kompletní výměnou peří. Snáška se na 8–16 týdnů zastaví nebo výrazně zpomalí. Je to normální. V tomto období slepice potřebují víc bílkovin pro růst nového peří.
• Žádná kvočivost. Leghornka téměř nikdy nekvočí. Pro produkci vajec je to výhoda — nesedí v hnízdě místo snášení. Ale pokud chcete odchovávat kuřata, budete potřebovat líheň.

Pro koho leghornka je — a pro koho ne

Pokud jetšě s výběrem váháte, možná vám poradí náš rychlý přehled, zda je pro vás slepice leghornka ideální.

Leghornka je ideální, pokud:

• Chcete maximum vajec za minimum krmiva.
• Prodáváte vejce a záleží vám na ekonomice chovu.
• Máte dostatečně velký výběh nebo ho dokážete zastřešit.
• Hledáte spolehlivou zimní nosnici.
• Chcete si odchovávat vlastní náhrady (v líhni).

Raději zvolte jiné plemeno, pokud:

• Chcete mazlivou slepici k dětem — leghornka je samostatná a plaší se, na to jsou lepší třeba hedvábničky.
• Bydlíte v zástavbě a potřebujete tiché plemeno — leghornky jsou hlasité, zejména při snášení.
• Prodáváte vejce na lokálním trhu, kde zákazníci vyžadují hnědá vejce — leghornka snáší výhradně bílá. V Česku je to trochu handicap, protože spousta lidí má zažitou představu, že hnědé vejce = kvalitní a domácí. Není to pravda (nutriční hodnota je stejná), ale předsudek existuje.
• Nechcete řešit přelétávání — bez sítí nebo zastřižených letek budete leghornky hledat u sousedů.

Kolik stojí slepice leghornka a kde ji sehnat

Slepice leghornka patří k dostupným plemenům. Jednodenní kuřata seženete od 30–80 Kč, odrostlejší kuřata (6–10 týdnů) za 100–200 Kč, dospělé nosnice 200–400 Kč. Záleží na věku, pohlaví a kvalitě chovné linie.

Při nákupu se ptejte na: vakcinaci (zejména proti Marekově chorobě a Newcastleské chorobě), věk, původ, a zda jde o čistokrevnou leghornku nebo hybrida.

Často kladené otázky (FAQ)

Kolik vajec snese leghornka za rok?

Průměrně 280–320 bílých vajec o hmotnosti 55–60 g. Některé výjimečné kusy snesou i přes 330. Český plemenný standard požaduje minimum 200–220 vajec ročně.

Kdy leghornka začne snášet?

Většinou ve věku 18–22 týdnů, některé ranější linie už v 16 týdnech. To je o 4–6 týdnů dříve než u těžších plemen.

Je leghornka vhodná pro začátečníky?

Ano. Nároky na chov jsou standardní. Jediné, co musíte řešit navíc, je přelétávání (střih letek nebo síť nad výběhem) a v zimě ochrana hřebínku. Jinak je to nenáročné plemeno.

Snáší leghornka i přes zimu?

Ano, a patří k nejlepším zimním nosnicím. Podmínka je suchý kurník, prodloužené osvětlení na 14–16 hodin denně a dostatek vápníku a vitamínů v krmné směsi.

Můžu chovat leghornky s jinými plemeny?

Ano, ale leghornky jsou aktivní a dominantní. V smíšeném hejnu se obvykle rychle zařadí na vyšší příčky hierarchie. Problém to bývá spíš pro klidnější plemena, která leghornky mohou odstrkovat od krmítka. Zajistěte víc krmítek a dostatek prostoru.

Jak zabránit přelétávání?

Tři možnosti: 1) Zastřihnout letky na jednom křídle (opakovat po přepeřování). 2) Natáhnout síť nad výběhem. 3) Poskytnout tak velký výběh, že slepice nemají motivaci utíkat. Nejspolehlivější je kombinace 1 + 3.

Jaký je rozdíl mezi leghornkou a vlaškou?

Obě plemena pochází z Itálie, ale prošla jiným šlechtitelským vývojem. Leghornka (americký typ) je produktivnější nosnice s menším počtem barevných rázů. Vlaška (německý typ) má víc barevných variant a odlišnou stavbu hřebínku a ocasu. Podrobně se o vlašce dočtete v našem článku.

Zdroje

Guinness World Records (1979) Most Prolific Chicken. Slepice č. 2988, University of Missouri. London: Guinness World Records Ltd.

Český svaz chovatelů (2023) Vzorník plemen drůbeže — leghornka. Praha: ČSCH.

Klub chovatelů leghornek (2024) Historie a chov plemene leghornka v ČR (založeno 1975). Praha: ČSCH.

Novotný, Č. (1930) Bílá leghornka, její chov a její značení moderní drůbežnictví. Praha.

American Poultry Association (2023) The American Standard of Perfection: Leghorn breed. Burgettstown, PA: APA.

Petaluma Historical Library & Museum (2022) Petaluma — The Egg Basket of the World. Petaluma, CA. Dostupné z: https://petalumamuseum.com (Citováno: 23. května 2026).

Leeson, S. a Summers, J.D. (2009) Commercial Poultry Nutrition. 3. vyd. Nottingham: Nottingham University Press.

VVS Verměřovice s.r.o. (2026) Premin.cz. Dostupné z: https://www.premin.cz (Citováno: 23. května 2026).