Slintavka a kulhavka: Vysoce nakažlivé nebezpečí pro sudokopytníky
Jedná se o akutní a vysoce nakažlivé virové onemocnění sudokopytníků. Jedná se tedy o onemocnění, které může postihnout nejen skot, ale i drobné sudokopytníky jako ovce, kozy a prasata, případně zvířata chovaná na farmách (jelenovití) a také zoologických zahradách (antilopy, hroši, žirafy, sloni,…).
Jedná se o jednu z nejnakažlivějších infekčních chorob na světě, a to z toho důvodu, že se přenáší nejen slinami, močí, trusem, mlékem, spermatem a přímým kontaktem s nakaženými jedinci, ale i na povrchu nástrojů, dopravních prostředků a také vyjímečně větrem. Dalším vektorem přenosu jsou lidé (kteří se mohou i ve velmi vzácných případech také nakazit), ptáci, potulní psi a kočky, případně potkani. Nemocnost, tedy poměr počtu nakažených vůči počtu všech jedinců, dosahuje 100 %. Jinými slovy – pokud se vnímavé zvíře dostane do kontaktu s virem, tak se nakazí. Nicméně úmrtnost u dospělých zvířat je poměrně nízká – pouze do 5 %. U mláďat je situace jiná (úmrtnost až 75 %), kdy často náhle hynou bez příznaků následkem myokarditidy.
Co stojí za SLAKem?
Původcem SLAKu je virus s čeledi picornaviridae, což je čeleď malých neobalených RNA virů. Specificky se jedná o rod aphtovirus (tedy jak již z názvu vyplívá, virus „způsobující afty“). Na základě různé protilátkové odpovědi se dělí na celkem 7 známých sérotypů a kolem 60 subtypů.
Virus slintavky a kulhavky
Viry ze stejného rodu způsobují např. virovou rhinitidu koní, typ A. Viry stejné čeledi pak způsobují různá onemocnění od rýmy, přes aviární encefalomyelitidu až po dětskou obrnu.
Příznaky
SLAK je charakterizován horečkou, a především tvorbou typických puchýřů. Ty se vyskytují především na jazyce, sliznici dutiny ústní, mulci a nozdrách (proto slintavka) a mezi paznehty a spárky (proto kulhavka). Protože puchýře během krátké doby praskají, zůstávají na jejich místě bolestivé afty, které mohou být kontaminovány sekundární bakteriální infekcí. S ohledem na to, že tyto afty (léze) jsou pro zvířata bolestivá, objevují se další příznaky – nadměrná tvorba slin, skřípání zuby, apatie, nechutenství, kulhání, ulehnutí. Inkubační doba se pohybuje od 2 do 14 dní. U ovcí se ale podle směrnice EU počítá s 21 dny.
Typické vředy na mulci po onemocnění SLAKem.
Diagnostika
Diagnostika se provádí pomocí metod jako ELISA test, virus neutralizační test a real-time PCR v akreditovaných laboratořích. Tím dochází k určení diagnózy. S ohledem na závažnost onemocnění tedy nestačí diagnostikovat pouze na základě příznaků. To především z toho důvodu, že u SLAKu se terapie neprovádí. A na základě příznaků je relativně možné zaměnit SLAK a neštovice (u neštovic se ale puchýřky tvoří po celém těle).
Preventivní očkování je v celé EU zakázáno od roku 1992. Ve výjimečných případech je povolena nouzová vakcinace zdravých zvířat kolem ohniska.
Fyzikálně-chemické vlastnosti viru, aneb poznej svého nepřítele
Virus je schopen přežívat na seně nebo slámě až 20 týdnů, 14 dní na uschlých výkalech, 39 dní v moči, až 6 měsíců v blátě, 3 dny v půdě (v létě, pokud bude chladnější počasí -jaro/podzim- je schopen přežít až 28 dní). Teploty nad 50 °C virus zcela inaktivuje (takže pasterizace či UHT ohřev mléka virus v něm zničí), stejně tak pH pod 6 nebo nad 11. Virus je nicméně schopen poměrně bez problémů přežít při teplotách pod bodem mrazu a také při výrobě sýrů (virus se vylučuje i mlékem, při výrobě sýrů je ale chráněn mléčným tukem i při poklesu pH).
Jak se bránit?
Jak jsme si již řekli, terapie se bohužel neprovádí, v případě potvrzení dochází k vybití celého chovu, je tedy velice nutné dbát na prevenci. V tomto případě to znamená izolovat chov. Zamezit kontaktu s možnými přenašeči – kočky, psi. Vydesinfikovat pracovní nástroje. Pokud je možné se tomu vyhnout, tak nepouštět nepovolané do areálu. Pokud se tomu vyhnout nemůžeme, je nutné dbát na zvýšenou hygienu a návštěvníci by měli používat jednorázové obleky a návleky na boty. Brody a dezinfekční rohože jsou také důležitou součástí ochrany chovu.
Aktuálně vidíme například tyto omenezení na českých chovech
Může nám s tím pomoci VVS?
Ano, v portfoliu společnosti VVS najdeme vysoce účinný produkt – Desical® Plus. Jedná se o suchý dezinfekční prostředek na bázi minerálních látek, který je mimo jiné ideální pro použití v dezinfekčních brodech a dezinfekčních rohožích. Díky svému silně zásaditému pH (cca 12,4) vytváří nepříznivé prostředí pro přežití patogenů a účinně inaktivuje viry, bakterie i plísně.
Kromě dezinfekce brodů a rohoží lze Desical® Plus efektivně využít také jako suchou dezinfekci podestýlky – a to jak pro produkční zvířata, tak i v odchovnách telat, například v individuálních boxech nebo boudách. Další možností využití je jeho začlenění do preventivní péče o paznehty, kde přispívá ke snížení výskytu dermatitid a jiných infekcí.