Koně jsou od pradávna uzpůsobeni k neustálému a kontinuálnímu příjmu objemného krmiva pasením. Jejich trávicí trakt tedy musí být přizpůsobený nepřetržitému trávení a z toho důvodu i žaludek koně neustále vylučuje kyselinu chlorovodíkovou a to i v případě, že je kůň bez potravy a trávicí trakt je prázdný. Množství kvalitního objemného krmiva, které by měl kůň za den zkonzumovat je minimálně 1,5% z jeho živé hmotnosti. Důležitý je také obsah vlákniny v krmivu, protože žvýkáním vznikají sliny, které mají přirozenou pufrační schopnost a zvyšují tak pH v žaludku.

U intenzívně sportujících koní (např. dostihových) se ale obvykle krmný plán nesetkává s kontinuální potřebou objemného krmiva, k tomu se přidá stres, velké dávky jádra a je velmi brzo zaděláno právě na žaludeční vředy. Kyselé žaludeční šťávy rozleptávají v prázdném žaludku nechráněnou sliznici a vznikají drobné i větší léze. 

Vředy nejčastěji postihují stěny žaludku, konečnou část jícnu a proximální část dvanáctníku. Mohou se však vyskytnout i v zadní části trávicího traktu, a pokud kůň trpí opakovanými žaludečními vředy, je možné že je má i v zadní části střeva. 

Kdy bychom tedy měli zbystřit ohledně vředového onemocnění u koní?

Pokud je např. kůň citlivý při dotahování podbřišníku, ,,šklebí“ se při čištění v oblasti břicha, nedožírá jadrné krmení, je často nervózní a výbušný. A pokud je toto navíc spojené s boxovým ustájením po většinu dne, nemožností kontinuálního příjmu objemného krmiva a stresem je výskyt vředů u koně velmi pravděpodobný.

A protože se nerovnováha v přední části traktu ,,přelévá“ i do jeho zadní části, může docházet k dalším problémům, jako je například syndrom propustného střeva (angl. leaky gut syndrom – LGS), což je narušení propustnosti střevní stěny, kdy kromě potřebných živin, procházejí do krevního řečiště i patogeny, jako jsou bakterie a toxiny. Ty mohou způsobit autoimunitní reakce organizmu vedoucí k zánětům prakticky kdekoliv v celém těle. 

Vředy v zadní části střeva a LGS se u koní může projevovat jakýmsi oslabením zadní části těla – kůň se špatně pohybuje od zadních nohou. Může se objevit tzv. stativový postoj, kdy si kůň snaží ulevit od bolesti na zadní straně břicha tím, že přenáší váhu více na diagonální přední nohu a stojí tak vlastně na třech nohách. A protože je bolest břicha situovaná nejčastěji na pravou zadní stranu (poloha slepého střeva u koně), je tak nejvíce zatěžovaná levá přední noha, na které se mohou vyskytnout problémy se šlachami i s kopytem.

Zdravý střevní mikrobiom je také velmi důležitý pro správnou funkci imunitního systému, proto se každé jeho poškození projeví právě na snížené imunitě koně.

Premin pH Balance je navržen tak, aby účinně zvyšoval pH v žaludku a zamezil jak tvorbě žaludečních vředů, tak přispěl i k udržení příznivého prostředí ve střevech.

Obsahuje velmi účinné pufrační látky Calsea Powder a purifikovaný oxid hořečnatý, prebiotikum Diamond V a extrudovaný len. Calsea Powder je krmná surovina vzniklá pomletím zvápnělé mořské řasy Lithothamnium Calcereum, která se těží při pobřeží Norska. Má vysoký obsah vápníku, hořčík a mikroprvky organického původu. Purifikovaný a vysoce čistý oxid hořečnatý má až 3 x vyšší pufrační kapacitu než uhličitan sodný. Diamond V je fermentační produkt složený z nukleotidů, betaglukanů, mannanů, organických kyselin, antioxidantů, fytosterolů, proteinů a peptidů. Zlepšuje trávení a zvyšuje stravitelnost objemného krmiva. Betaglukany patří mezi imunomodulátory, které zvyšují odolnost organizmu vůči chorobám. Mannany z buněčných stěn kvasinek zamezují kolonizaci střev patogenními mikroorganismy. Antioxidanty chrání před nepříznivými vlivy volných radikálů.

Extrudovaný len je zdrojem nenasycených mastných kyselin s příznivým poměrem omega-3 a omega-6. Je to dieteticky vhodná komponenta s pozitivním vlivem na kvalitu srsti a funkci jater.

závěr

Na závěr je třeba zmínit, že tvorba kyseliny chlorovodíkové v žaludku je přirozená a je potřebná k trávení potravy. Použití pufrů má své opodstatnění při zjištěných vředech, při podezření na ně, u koní krmených vysokými dávkami jádra (např. u dostihových koní) a kdy nemůže být zajištěn dostatečný přísun kvalitních objemných krmiv např. při nepastevním ustájení. Měli bychom si ale uvědomit, že pufry by v žádném případě neměly nahrazovat krmení kvalitními objemnými krmivy a jádro by mělo být předkládáno koni až po zkonzumování alespoň menší dávky sena.

Autorka textu: Ing. Kateřina Vojtěchová

vystudovala zootechniku na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně a ve VVS pracuje od roku 2006. Zvířata, hlavně koně a psi ji provází od dětství. Momentálně jsou jejími parťáky pro život československý vlčák, polský konik a kříženec quatera a lusitánského koně. Výživě zvířat, především koní, se začala více věnovat po vytvoření naší koňské řady Premin a je autorem nebo spoluautorem většiny receptur krmiv pro koně prodávaných ve VVS.

další články autorky: