Žaludeční vředy u koní: Co je způsobuje a jak se léčí
Milujete svéhokoně a chcete pro něj jen to nejlepší? Možná ale netušíte, že až polovina rekreačních a téměř 90 % závodních koní trpí žaludečními vředy – často bez zjevných příznaků. Tato tichá hrozba může výrazně ovlivnit zdraví, pohodu i výkonnost vašeho čtyřnohého společníka.
Dobrou zprávou je, že dnes už víme, jak žaludečním vředům u koní nejen účinně předcházet, ale i je léčit. V tomto článku se dozvíte, jak rozpoznat varovné signály, co způsobuje žaludeční vředy u koní a jak můžete pomocí správné péče, stravy a vhodných doplňků výživy zajistit svému koni zdravý žaludek.
Shrnutí pro ty, kdo nemají čas číst celý článek
Žaludeční vředy postihují až 9 z 10 dostihových konía zhruba polovinu rekreačních koní, často bez viditelných příznaků
Mezi nejčastější příznaky patří nechutenství, náhlé změny chování, mírné koliky, citlivost na sedlání a pokles výkonnosti.
Hlavními příčinamijsou nepravidelné krmení, stres, intenzivní trénink a nevhodné složení stravy
Léčbase obvykle provádí pomocí léků snižujících kyselost žaludku a úpravou krmného režimu
Prevencezahrnuje častější krmení, větší podíl objemového krmiva, omezení stresu a kvalitní doplňky stravy s obsahem hydrolyzovaného kolagenu, MSM a vitamínu C, jako je Premin® plus MOTION COLLAGEN
Co vlastně jsou žaludeční vředy u koní?
Žaludeční vředy u koní představují poškození sliznice žaludku, které se projevuje jako eroze či hluboké defekty. Koňský žaludek je specifický tím, že se skládá ze dvou odlišných částí:
Bezžláznatá část(podobná lidskému jícnu) pokrývá asi třetinu žaludku a není přizpůsobena kontaktu s kyselinou
Žláznatá částprodukuje kyselinu a enzymy pro trávení potravy
Rozlišujeme dva typy žaludečních vředů, z nichž každý vyžaduje odlišný přístup:
Vředy v bezžláznaté částivznikají hlavně působením kyseliny na nechráněnou sliznici
Vředy v žláznaté částivznikají spíše oslabením přirozených ochranných mechanismů sliznice
Zajímavostí je, že zatímco u divokých koní se vředy vyskytují asi u 20 % jedinců, u domestikovaných koní je to mnohem více. To jasně ukazuje, že moderní způsob chovu a využití koní přispívá k tomuto problému.
Koně se v průběhu evoluce vyvinuli jako zvířata, která se pasou 16-18 hodin denně. Jejich žaludek je proto přizpůsoben k neustálému přijímání malých dávek potravy. Moderní způsob chovu ale toto přirozené chování značně omezuje, což vede k řadě problémů.
Hlavní příčiny žaludečních vředů u koní:
Nepřirozený krmný režim
Koňský žaludek produkuje kyselinu nepřetržitě, i když kůň nejí
Při krmení 2–3x denně zůstává žaludek dlouhé hodiny prázdný a kyselina nemá co trávit, takže poškozuje sliznici
Sliny, které neutralizují kyselinu, se tvoří pouze při žvýkání – bez jídla není neutralizace
Stresující životní podmínky
Transport, závody, změny prostředí či sociální skupiny
Omezený pohyb a nedostatek kontaktu s ostatními koňmi
Intenzivní trénink bez dostatečné regenerace
Nevhodné složení stravy
Vysoký podíl koncentrovaných krmiv (obilniny, granule)
Nedostatek objemného krmiva (seno, pastva)
Dlouhé přestávky mezi krmeními (více než 6 hodin)
Intenzivní fyzická zátěž
Při cvičení se zvyšuje nitrobřišní tlak
Kyselý obsah žaludku se dostává do kontaktu s bezžláznatou částí
Snížený krevní průtok žaludeční sliznicí během intenzivního tréninku
Některé léky
Dlouhodobé podávání protizánětlivých léků (jako fenylbutazon) ve vysokých dávkách
Tyto léky mohou narušit ochranné mechanismy žaludeční sliznice
Je zajímavé, že na rozdíl od lidí, u koní zatím nebyla prokázána významná role bakterií v rozvoji žaludečních vředů. Přestože byla objevena bakterie nazvaná Helicobacter equorum, zdá se, že žije především ve střevech a nemá přímý vliv na vznik žaludečních vředů.
Jak poznám, že můj kůň trpí žaludečními vředy?
Největší výzvou u žaludečních vředů je, že mnoho postižených koní nevykazuje žádné zjevné příznaky. Proto je toto onemocnění tak zákeřné. Pokud se však příznaky objeví, mohou zahrnovat:
Změny v příjmu potravy – váš kůň může mít sníženou chuť k jídlu, být vybíravý nebo dávat přednost senu před koncentráty,
hubnutí – pozvolná ztráta váhy i při dostatečném příjmu potravy,
citlivost při sedlání – kůň může reagovat podrážděně při utahování podpěnky,
změny v chování – zvýšená nervozita, podrážděnost nebo naopak apatie,
mírné koliky – zejména po krmení koncentráty,
častější zívání – může indikovat bolest v oblasti žaludku,
pokles výkonnosti – neochota k práci, nižší energie při tréninku.
Je důležité vědět, že příznaky mohou být velmi nenápadné nebo se projevovat jen občas. Například kůň může mít nechutenství pouze v období intenzivního tréninku nebo po transportu. Navíc závažnost příznaků často neodpovídá závažnosti vředů – kůň s mírným diskomfortem může mít rozsáhlé vředy a naopak.
Definitivní diagnózu může stanovit pouze veterinář pomocí endoskopického vyšetření (gastroskopie), které umožňuje přímé zobrazení žaludeční sliznice a zhodnocení případných vředů.
Léčba žaludečních vředů by měla být komplexní a zahrnovat jak podávání léků, tak změny v managementu a výživě. Dobrá zpráva je, že při správném přístupu se většina vředů může úspěšně zhojit.
Léčba pomocí léků
Základem léčby je omeprazol, lék který výrazně snižuje produkci žaludeční kyseliny. Typicky se podává po dobu 2-4 týdnů u vředů v bezžláznaté části a až 8 týdnů u vředů v žláznaté části žaludku. Veterinář může předepsat i další podpůrné léky, které chrání poškozenou sliznici nebo pomáhají obnovit její ochrannou funkci.
Změny v krmení a ustájení
Samotné léky ale nestačí – nezbytné jsou také následující úpravy:
Častější podávání menších dávek krmiva
Ideálně krmit 4–6x denně nebo zajistit nepřetržitý přístup k objemnému krmivu
Používat sítě na seno pro prodloužení doby příjmu potravy
Úprava složení stravy
Zvýšit podíl objemného krmiva (seno, senáž, pastva)
Omezit množství koncentrátů nebo je rozdělit do více menších dávek
Přidat trochu luční vojtěšky, která má přirozeně pufrační účinek
Minimalizace stresu
Zajistit pravidelný pohyb, ideálně pastvu nebo pobyt ve výběhu
Udržovat stabilní denní režim
Omezit stresující situace jako časté přesuny nebo změny ve skupině koní
Úprava tréninkového plánu
Zavést více dnů odpočinku
Postupně zvyšovat zátěž po odeznění příznaků
Vyhýbat se příliš intenzivnímu tréninku nalačno
Podpůrné doplňky stravy
Kromě léků a změn managementu mohou být velmi užitečné i kvalitní doplňky stravy, které podporují hojení a zdraví žaludeční sliznice. Mezi účinné složky patří:
Hydrolyzovaný kolagen– základní stavební látka pojivových tkání včetně žaludeční sliznice, podporuje regeneraci poškozených tkání
MSM (methylsulfonylmetan) – má protizánětlivé účinky a podporuje hojení
Vitamín C – nezbytný pro syntézu kolagenu a celkové hojivé procesy
Prebiotika – podporují zdravou střevní mikroflóru, což nepřímo přispívá i ke zdraví žaludku
Příkladem komplexního doplňku, který kombinuje tyto účinné látky, jePremin® plus MOTION COLLAGEN. Tento přípravek obsahuje 50 % hydrolyzovaného kolagenu, MSM a vitamín C, což z něj dělá ideální volbu pro koně s žaludečními vředy nebo jako prevenci u koní v rizikových skupinách. Díky kombinaci těchto složek podporuje nejen zdraví žaludeční sliznice, ale má pozitivní vliv i na pohybový aparát, což je zvláště důležité u sportovních a dostihových koní.
Pro koně, kteří mají sklony k problémům s trávením, je také vhodný doplněkPremin® plus DIGESTIVE, který zlepšuje celkové trávení a působí jako prevence poruch trávicího traktu. Obsahuje rostlinné aditivum z čeledi Papaveraceae, které příznivě působí na sliznici střeva, kvasinky pro lepší trávení vlákniny a vitamín B1 důležitý pro správnou funkci trávicího traktu.
U koní s citlivým trávením také Premin® plus DIGESTIVE pro celkovou podporu trávicího traktu
Zvýšenou pozornost věnujte koním v rizikových skupinách:
Závodní a výkonnostní koně
Koně s historií žaludečních vředů
Koně podstupující častý transport
Koně s omezeným přístupem k pastvě nebo objemnému krmivu
Často kladené otázky
Mohou žaludeční vředy u koní zmizet samy od sebe?
Některé mírné případy se mohou zlepšit při změně podmínek (například při přechodu na pastvu), ale většina vředů vyžaduje léčbu. Bez adekvátní léčby se stav obvykle zhoršuje.
Jak dlouho trvá léčba žaludečních vředů u koní?
Typická léčba trvá minimálně 2-4 týdny pro vředy v bezžláznaté části a až 8 týdnů pro vředy v žláznaté části žaludku. Po této době by měla následovat kontrolní gastroskopie a případně pokračování v léčbě.
Je možné poznat žaludeční vředy bez gastroskopie?
Bohužel ne. Příznaky mohou být nenápadné nebo nespecifické. Pouze gastroskopie umožňuje definitivní diagnózu a zhodnocení závažnosti vředů.
Může běžný jezdec nebo majitel koně předcházet žaludečním vředům?
Rozhodně ano! Častější krmení, dostatek objemného krmiva, minimalizace stresu a vhodné doplňky stravy jsou v možnostech každého majitele koně.
Je nutné trvale užívat léky, pokud má kůň sklony k žaludečním vředům?
Ne nutně. S vhodnými preventivními opatřeními včetně změn v krmení, ustájení a pravidelným podáváním podpůrných doplňků jako Premin® plus MOTION COLLAGEN lze často udržet žaludeční sliznici zdravou i bez trvalého užívání léků. U koní ve vysokém riziku (například závodní koně) lze zvážit preventivní podávání léků pouze v obdobích zvýšeného rizika (závody, transport).
Zdroje
Bezdekova, B. & Futas, J. (2009) 'Helicobacter species and gastric ulceration in horses: a clinical study', Veterinarni Medicina, 54(12), pp. 577-582.
Murray, M.J., Nout, Y.S. & Ward, D.L. (2001) 'Endoscopic findings of the gastric antrum and pylorus in horses: 162 cases (1996-2000)', Journal of Veterinary Internal Medicine, 15(4), pp. 401-406.
Sykes, B.W., Hewetson, M., Hepburn, R.J., Luthersson, N. & Tamzali, Y. (2015) 'European College of Equine Internal Medicine Consensus Statement—Equine Gastric Ulcer Syndrome in Adult Horses', Journal of Veterinary Internal Medicine, 29(5), pp. 1288-1299.
Tamzali, Y., Marguet, C., Priymenko, N. & Lyazrhi, F. (2011) 'Prevalence of gastric ulcer syndrome in high-level endurance horses', Equine Veterinary Journal, 43(2), pp. 141-144.
Ward, S., Sykes, B.W., Brown, H., Bishop, A. & Penaluna, L.A. (2015) 'A comparison of the prevalence of gastric ulceration in feral and domesticated horses in the UK', Equine Veterinary Education, 27(12), pp. 655-657.
